Výzkumníci z Bristolské univerzity z teplotních modelů určovali, v kterých oblastech jsou obyvatelé nejvíc ohrožováni vlnami veder v důsledku klimatické změny.

Závěry jejich studie, publikované ve vědeckém časopise Nature Communications mezi ně zařazují Afghánistán, Papuu-Novou Guineu a Střední Ameriku. Zranitelná je však také oblast Pekingu a střední Evropa. V těchto oblastech je vedry ohrožen velký počet obyvatel, protože je v nich vysoká hustota osídlení.

Kdysi nepředstavitelná horka budou realitou

Autoři studie nečerpali jen z nejnovějších klimatických modelů. Do svých projekcí zahrnuli také růst populace, stabilitu energetických sítí, dostupnost zdravotních služeb a sociální i ekonomické parametry.

Výzkumníci používali pro stanovení pravděpodobnosti opakování extrémních klimatických jevů statistiky extrémních hodnot. Výsledky naznačily, že statisticky nepravděpodobné vlny veder se za posledních 60 let vyskytly v 31 procentech ze 136 regionů zahrnutých do studie.

„To je pádný důvod pro to, abychom počítali s událostmi, které se nyní zdají téměř nepředstavitelné. Vzhledem k tomu, že se vlny veder vyskytují stále častěji, musíme na ně být lépe připraveni,“ upozorňuje v žurnálu Science Alert klimatoložka Vikki Thompsonová, jedna z autorek studie.

Nejrizikovější oblasti jsou ty, které se nachází na pomyslné křižovatce všech problémů. Studie upozorňuje, že většina těchto regionů se dnes připravuje pouze na pohromy, které je už zasáhly, což ale v budoucnu nebude stačit.

Změna klimatu vyvolává vyšší četnost extrémního počasí. A vlády by s tím měly počítat.

„V minulých letech jsme byli svědky toho, že některé z nejméně očekávaných vln veder vedly k desítkám tisíc úmrtí v důsledku nesnesitelného horka,“ upozorňuje atmosférický vědec Dann Mitchell, další autor studie.

Jak se na ně připravit

Jedním z hlavních způsobů, jakým horko nepříznivě ovlivňuje lidský organismus, je intenzivnější pocení. To zvyšuje nároky na kardiovaskulární systém, a tak se vedro pro zranitelnější část populace nakonec může stát osudné.

Nemoci srdce a oběhového systému, kterými v Česku trpí kolem 300 tisíc lidí, jsou přitom v Evropě jednou z nejčastějších příčin úmrtí.

Vlny veder kromě toho snižují pracovní výkon i kvalitu života, mají ničivé dopady na zemědělství, zvyšují riziko lesních požárů a zatěžují na přírodní ekosystémy.

Mezi opatření, která by vlády v oblastech ohrožených vlnami veder měly co nejrychleji zavést, vědci zařazují metody směřující ke zchlazení rozpálených měst, zkrácení pracovní doby a posílení energetické soustavy.