Od předindustriální éry se průměrná roční globální teplota na Zemi zvýšila zhruba o jeden stupeň Celsia. Lidské emise tím posunuly planetu do zóny, kdy se může spustit pět ze šestnácti bodů zvratu (tipping points) na cestě ke kolapsu ekosystému.

Mezi ně patří tání permafrostu, ledovců v Arktidě a západní Antarktidě, kolaps proudů v Labradorském moři a masivní odumírání korálových útesů.

Šestnáct bodů zvratu

Mezinárodní výzkumný tým shromáždil data pro body zvratu, jejich teplotní prahy, časové osy a dopady z komplexního přehledu více než 200 dokumentů publikovaných od roku 2008, kdy byly body poprvé definovány. A rozšířil seznam bodů zvratu z devíti na šestnáct.

Body zvratu slouží výzkumníkům v obsáhlé studii publikované v magazínu Science jako měřítka stability biofyzikálních systémů, které regulují dnešní podobu pozemského klimatu.

V okamžiku, kdy jsou body zvratu překonány, začne se vytvářet nová podoba klimatu.

Výzkumníci rozdělili body zvratu na devět, které ovlivňují celý zemský systém, to jsou třeba Antarktida a amazonský deštný prales, a sedm, které by měly významné regionální důsledky.

Oteplování o 1,5 stupně podle vědců zvyšuje riziko překonání dalších bodů zvratu. Je to pověstný Rubikon, jehož překročení by mělo pro lidstvo osudové následky.

Země se může změnit k nepoznání

Přírodní ekosystémy jsou díky evoluci schopné se změnám klimatu přizpůsobit. Pokud se zvýší kyselost moří, koráli odolnější vůči změnám nahradí ty méně odolné.

Mapa s prahovými hodnotami průměrných globálních teplot, při kterých budou překročeny body zvratu. | zdroj: Kredit-SRC/Exeter University

Čím rychlejší změny však nastávají, tím větší problémy fauně a floře způsobují. A čím více těchto změn probíhá najednou, tím více se zvyšuje riziko kolapsu současných ekosystémů.

„Příznaky destabilizace můžeme již nyní pozorovat v částech ledového příkrovu západní Antarktidy a Grónska, v oblastech věčně zmrzlé půdy, v amazonském deštném pralese a také v atlantických proudech,“ cituje žurnál EurekAlert! vedoucího studie Davida Armstronga McKaye z Exeterské univerzity. „Svět již nyní ohrožují některé zlomové body. S nárůstem globálních teplot se přitom blížíme k dalším.“

Současné tempo průmyslového rozvoje přitom naznačuje, že nové emise skleníkových plynů zvýší na konci tohoto století teplotu výrazněji než o 1,5 stupně.

Spoluautor studie Johan Rockström, spolupředseda Komise pro Zemi a ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatických změn, k tomu říká: „Svět dnes směřuje ke globálnímu oteplení o dva až tři stupně. Tím míříme k dalším nebezpečným bodům zvratu, které budou mít katastrofální následky pro lidi na celém světě.“