Pokud se chystáte na dovolenou do některého ze středomořských letovisek, patrně vám neuniklo, že teploty moře tam v těchto dnech utěšeně stoupají. Pro dovolenkáře to je dobrá zpráva.

Horší zprávou je, že teploty ve Středomoří stoupají dlouhodobě v důsledku klimatické změny.

Varování z přehřátého moře

Středozemní moře, obrovská plocha slané vody, jejíž teploty stoupají o dvacet procent rychleji než světový průměr moří, je mořem, které se otepluje nejrychleji. Experti očekávají, že jeho hladina do konce století stoupne až o metr.

Otepluje se celé Středozemí, avšak v moři to je patrné nejvíc. Ostatně, v globálním měřítku až 90 procent oteplování připadá na oceány a moře.

Zpráva Světového fondu na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF) nazvaná „Klimatická změna ve Středomoří: Šest příběhů z přehřátého moře“ („The Climate Change Effect in the Mediterranean: Six stories from an overheating sea“– tady v PDF), upozornila, že globální oteplování už nenávratně ovlivnilo mořský ekosystém Středomoří.

Z dat Španělského oceánografického institutu vyplývá, že hladina ve Středozemním moři od počátku devadesátých let ročně stoupá o 2,5 až 10 milimetrů. Teplota mořské vody od počátku sedmdesátých let vzrostla o více než 0,5 stupně Celsia.

Změna klimatu dopadá na život v moři i na pobřeží. Má vliv na rybolov, cestovní ruch i na hospodářství na pobřeží.

Zpráva WWF pojmenovává šest důsledků změny klimatu na Středozemního moře s dopadem na život místních obyvatel:

• Nastává tropikalizace východního Středomoří.
V teplejších vodách moře se objevilo téměř tisíc nepůvodních invazivních druhů. Nahradily původní, často endemické, druhy, které se nevyskytují nikde jinde na Zemi. Většinou se do Středomoří dostaly přes Suez.

• Cizí druhy narušují ekosystém.
Mezi tyto druhy patří zejména invazní ryby z rodu králičkovcovití. V Turecku už tvoří 80 procent úlovků. Běžným jevem v italských vodách se zase staly barakudy.

• Oteplující se a stoupající vody poškozují mořské dno i pobřežní biotopy.
Mořské louky tvořené rostlinami, jako je Posidonie mořská (známá jako ‚Neptunova tráva‘), rychle mizí. Mořská tráva je přitom pro ekosystém veledůležitá, protože slouží jako přírodní úschovna uhlíku, který pohání globální oteplování.

• Přibývající počty medúz ohrožují plavce.
Kolem pláží se instalují ochranné sítě.

• Okyselující se voda zabíjí korály.
Pokles pH je způsobený rozpouštěním přebytku oxidu uhličitého z atmosféry ve vodě. Pokud mořské dno ztratí korály, bude to mít negativní dopad na turistický ruch, protože pestré dno láká turisty, kteří rádi šnorchlují.

• Klimatická změna pomáhá šířit patogeny.
Patogeny likvidují zejména populaci kyjovky šupinaté, až metrového mlže, který významně přispívá k čistotě Středozemního moře tím, že z něj odfiltrovává organické částice.

Středomoří už není, co bývalo

Středomoří je kolébkou civilizace. Po dlouhá tisíciletí bylo centrem civilizovaného světa a důležitým kulturním i obchodním uzlem. Omývá břehy tří kontinentů a jedenadvaceti států Evropy, Afriky i Asie. V současnosti je čím dál častěji zmiňováno jako místo, kde se silně projevuje klimatická změna.

WWF ve své zprávě také upozorňuje na nebezpečný vztah mezi vlivem změny klimatu a dalšími činnostmi člověka, jakými jsou nadměrný rybolov, znečištění, rozvoj pobřeží a lodní doprava, které dramaticky snížily ekologickou odolnost moře.

Giuseppe Di Carlo, ředitel Středomořské sekce WWF, ke zprávě napsal: „Současné Středomoří už není to, co bývalo. Jeho tropikalizace je v plném proudu. Klimatická změna není budoucnost, to je dnešek, kterou zažívají vědci, rybáři, potápěči, pobřežní komunity i turisté... Středozemní moře poskytuje lidem mnoho benefitů. Pokud chceme zvrátit nynější trend, musíme snížit náš vliv na globální oteplování. Zdravé ekosystémy a bohatá biodiverzita jsou naší nejlepší obranou proti důsledkům změny klimatu.“