Poté, co v Česku byla zrušena superhrubá mzda, udeřila vysoká inflace a propukla energetická drahota, je zřejmé, že nůžky mezi bohatými a chudými se začnou rozevírat. Jinými slovy, bohatí budou dál bohatnout, chudí zůstanou chudí, a někteří ještě víc zchudnou.

Avšak rozdíly v bohatství existovaly už v pozdní době kamenné, tedy v epoše, kterou leckdy označujeme za prvobytně pospolnou, kdy všichni pracovali společně a společně si dělili výsledky práce.

Průzkumem hrobů na území dnešního Polska z doby před 6600 lety dospěli archeologové k závěru, že bohatší lidé už tehdy měli kvalitnější stravu a byli pohřbíváni s cennými artefakty.

Měď patřila bohatým

Výzkumníci studovali pohřebiště v oblasti Osłonki v centrálním Polsku. Ve studii publikované v žurnálu Antiquity popisují nálezy ostatků tří desítek lidí, kteří byli pohřbeni v rozmezí dvou set let. Kosti zkoumali na přítomnost izotopů C13 – tedy látky, která je spojována s tehdy zbrusu novým artiklem ze Středomoří – s mědí.

Čím více izotopu, tím častější měli lidé s mědí kontakt. A tím byli bohatší, protože měď byla v pozdní době kamenné cenným kovem.

Izotopy se rovněž promítly do stravy. Rozdíly ve vybavení hrobů vztažené na rozdíly v přítomnosti izotopů tedy ukázaly, jaký život pohřbení lidé vedli a jak odlišní jeden vůči druhému museli být.

Někteří z pohřbených tak například museli jíst plodiny, které byly pěstovány mimo bohatší části osady. Konzumovali také méně masa či mléčných produktů z chovné zvěře. Zato vybraní členové osady měli dlouhodobě pestřejší jídelníček než jiní.

„Podařilo se nám objevit nejstarší důkaz o spojení sociálního postavení a kvality stravování. Mohli jsme tak pozorovat vzestup sociální a kulturní nerovnosti v raných prehistorických komunitách, kdy se lidé rozdělují na ty, kteří na to mají a ty, kteří na to nemají," napsala ke studii antropoložka Chelsea Buddová ze švédské univerzity Umeå, která se na výzkumu podílela.

Kamenná nerovnost

Dalším důležitým poznatkem z výzkumu je, že některé lidi pochovali s barvitější kolekcí předmětů než jiné. Nejvíc se mezi nimi opět vyjímaly předměty z mědi.

Hrob z Osłonki s artefakty u rukou (vlevo) a náčrty uměleckých předmětů. | zdroj: kredit-Peter Bogucki

Archeologové při vykopávkách v několika hrobech objevili na 50 měděných pruhů, 200 korálků a další drobnosti, které musely být přepraveny stovky kilometrů z jižněji položených míst, kde měď zpracovávali.

Zmíněná osada byla svého času výspou tehdejší moderní civilizace. A tato výspa s sebou přinesla i rozdělení společnosti na bohatší a chudší. Naznačuje, že představa doby kamenné jako epochy, kdy si byli lidé rovní, neodpovídá realitě.

Ačkoli nástup extrémního bohatství nastal až v moderním světě, rozdělování všem podle jejich potřeb nebylo nutně zvykem ani v dřívějších érách. To, co bylo nejcennější, častokrát hromadili jedinci silnější, autoritativnější či jednoduše mocnější ve větším množství než ti chudší.