Před lety 78 tisíci lety na území dnešní Keni umřelo v kmeni Homo sapiens tříleté dítě. Lidé ho oplakali. Potom jeho ohnuté tělíčko zabalili do kůže a opatrně položili na pravý bok do třímetrové jámy, kterou vyhloubili u ústí do jeskyně, kde žili. Nohy dítěte ponechali zvednuté k hrudi a jeho hlavu opatrně položili na kožený polštář.

Nakonec pozůstalí zasypali tělíčko usazeninami z podlahy jeskyně a ponechali pod třemi metry půdy.

Pojmenovali ho Mtoto

Tak vypadal pohřeb v době kamenné. Z ostatků dítěte a sedimentů ho dokázali po desítkách tisíc let převyprávět archeologové. Jak k tomu dospěli, popisují ve studii publikované v odborném časopise Nature.

Krasový systém 50 kilometrů severně od Mombasy v Keni (nahoře).3D rekonstrukce uspořádání pozůstatků dítěte (dole). | zdroj: Profimedia

Ostatky pohřbeného dítěte objevili v roce 2013 pod převisem jeskyně Panga ya Saidi. Teprve v roce 2017 je ale dokázali spolu s okolní půdou šetrně vyzvednout a celý vzorek v sádrovém krunýři dopravit do laboratoře španělského Národního výzkumného centra pro lidskou evoluci v Madridu k detailnímu rozboru.

„Začali jsme opatrně odkrývat křehké části lebky a obličeje s neporušeným kloubním spojením dolní čelisti a několika zachovanými zuby. Překvapivě se zachovaly také spoje a tvar páteře a žeber, a dokonce bylo patrné zakřivení hrudního koše, což naznačuje, že to byl záměrný pohřeb a že rozklad těla nastal až v jámě, v níž byly kosti nalezeny. Dítě tedy muselo být pohřbeno brzy po smrti,“ cituje portál ScienceAlert archeoložku Maríi Martinón-Torresovou, která se na výzkumu ostatků podílela.

Dítě pojmenovali archeologové pojmenovali Mtoto podle svahilského výrazu pro dítě. Zuby pomohly výzkumníkům určit jeho věk – 2,5 až 3 roky.

Otázkou byl věk pohřbu. Kosti byly příliš staré na datování radiokarbonem, které funguje spolehlivě pouze na organické pozůstatky z posledních zhruba 40 000 let. Výzkumníci proto použili luminiscenční datování - měřili, kdy byla křemenná zrna v sedimentu kolem dítěte naposledy vystavena slunečním paprskům.

Data z luminiscence umístila Mtotův pohřeb na dobu před 78,3 tisíci let, plus mínus 4,1 roku.

Pohřeb, důkaz duchovního života

Známky záměrných pravěkých pohřbů byly už dříve nalezeny v jiných částech světa, a to až z doby před 800 tisíci lety. Týkaly se však jiných druhů rodu Homo, které modernímu typu člověka předcházely, například Homo antecessor, anebo Homo naledi.

Nový objev představuje pohřeb příslušníka Homo sapiens. Pro vědce je významný zvlášť tím, že poodhaluje, jak brzy Homo sapiens začal nakládat s úctou s mrtvými těly blízkých. To je činnost, která souvisí se sociální organizací, se schopností vést duchovní život, vnímat symboliku, věřit v symboly. Leccos také vypovídá o nastavení priorit pravěkých lidí a jejich technologické úrovni.

„Pohřbívání nespáleného těla do země je kulturní projev, který sdílejí příslušníci druhu Homo sapiens a neandertálci. Nový nález navozuje otázku, jak a kde mezi těmito dvěma příbuznými druhy rodu Homo tato zvyklost vznikla a rozvíjela se a do jaké míry se jejich chování a prožívání emocí lišilo,“ řekl ke studii nálezu z Keni archeolog Michael Petraglia z Ústavu Maxe Plancka.