Bouřící obr Jupiter, jak jsme ho ještě neviděli
24. 8. 2022 – 17:33 | Vesmír | Nedd | Diskuze:

Snímky z vesmírného teleskopu Jamese Webba zobrazují vesmír v jedinečných detailech, které jsme dosud nespatřili. Platí to také o snímcích Jupitera.
Pomocí svých hlavních očí, kamery NIRcam zaznamenávajících infračervené záření, zobrazil teleskop největší planetu sluneční soustavy v jedinečných detailech.
Na náhledovém snímku pokrývají póly Jupitera oranžové polární záře přecházející do žlutých a zelených odstínů mlžných oparů. Modře a bíle jsou zachyceny mraky v bouřích, které jsou pro planetu typické, píše americká vesmírná agentura NASA na svém webu.
Jednotlivé pásy mračen se vůči sobě pohybují ve směru stálých větrů rovnoběžně s rovníkem. Různé zbarvení pásů je způsobeno rozdílným chemickým složením, různě silnou oblačností a také výškou. Místa nejsilnějších bouří jsou zobrazena bíle.
„Velkou rudou skvrnu“ na jižní polokouli, kvůli které je planeta přirovnávána ke Kyklopovi, obrovi z řecké mytologie s okem uprostřed čela, proto vidíte na snímku jako bílý kruh. Větry v ní bičují rychlostí přesahující 400 kilometrů v hodině
Je to gigantický hurikán – anticyklóna skoro dvakrát větší než Země. Astronomové ji pozorují už 350 let. Tato skvrna je pozoruhodná mimo jiné tím, že mění svoji velikost, tvar i barvu.
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. Má hmotnost tisíciny Slunce, což je 2,5krát víc než ostatní planety a další menší tělesa v soustavě dohromady. Předpokládá se, že se skládá převážně z vodíku, hélia a organických sloučenin a má tvrdé jádro tvořené těžšími prvky.
Na dalším složeném snímku jsou kromě Jupitera i jeho tenké prstence a dva měsíce – Amalthea a Adrastea. Rozmazané světlé skvrny, které pod planetou vidíte, jsou vzdálené galaxie.
Kompozitní snímek Jupitera se severní i jižní polární září, jeho měsíci a prstenci.
| zdroj:
Profimedia
„Takhle jsme Jupiter ještě neviděli. Je na něm všechno úžasné. Nečekali jsme tak skvělé snímky,“ cituje žurnál Live Science astronomku Imke de Paterovou z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Snímky vznikly ze souboru dat kamery NIRcam. Tato kamera má tři filtry, s jejichž pomocí vidí detaily, které starší teleskopy nemohly zaznamenat. Pomocí prvního filtru zachytila polární záři, druhým mlhy kolem pólů a třetím mraky v atmosféře Jupitera.
Astrovědci data zpracovali a upravili, aby zdůraznili hlavní prvky atmosféry plynného obra. Proto nemusí odpovídat barvám, které bychom viděli v optickém dalekohledu.