Bouřící obr Jupiter, jak jsme ho ještě neviděli
24. 8. 2022 – 17:33 | Vesmír | Nedd | Diskuze:
Snímky z vesmírného teleskopu Jamese Webba zobrazují vesmír v jedinečných detailech, které jsme dosud nespatřili. Platí to také o snímcích Jupitera.
Pomocí svých hlavních očí, kamery NIRcam zaznamenávajících infračervené záření, zobrazil teleskop největší planetu sluneční soustavy v jedinečných detailech.
Na náhledovém snímku pokrývají póly Jupitera oranžové polární záře přecházející do žlutých a zelených odstínů mlžných oparů. Modře a bíle jsou zachyceny mraky v bouřích, které jsou pro planetu typické, píše americká vesmírná agentura NASA na svém webu.
Jednotlivé pásy mračen se vůči sobě pohybují ve směru stálých větrů rovnoběžně s rovníkem. Různé zbarvení pásů je způsobeno rozdílným chemickým složením, různě silnou oblačností a také výškou. Místa nejsilnějších bouří jsou zobrazena bíle.
„Velkou rudou skvrnu“ na jižní polokouli, kvůli které je planeta přirovnávána ke Kyklopovi, obrovi z řecké mytologie s okem uprostřed čela, proto vidíte na snímku jako bílý kruh. Větry v ní bičují rychlostí přesahující 400 kilometrů v hodině
Je to gigantický hurikán – anticyklóna skoro dvakrát větší než Země. Astronomové ji pozorují už 350 let. Tato skvrna je pozoruhodná mimo jiné tím, že mění svoji velikost, tvar i barvu.
Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. Má hmotnost tisíciny Slunce, což je 2,5krát víc než ostatní planety a další menší tělesa v soustavě dohromady. Předpokládá se, že se skládá převážně z vodíku, hélia a organických sloučenin a má tvrdé jádro tvořené těžšími prvky.
Na dalším složeném snímku jsou kromě Jupitera i jeho tenké prstence a dva měsíce – Amalthea a Adrastea. Rozmazané světlé skvrny, které pod planetou vidíte, jsou vzdálené galaxie.
„Takhle jsme Jupiter ještě neviděli. Je na něm všechno úžasné. Nečekali jsme tak skvělé snímky,“ cituje žurnál Live Science astronomku Imke de Paterovou z Kalifornské univerzity v Berkeley.
Snímky vznikly ze souboru dat kamery NIRcam. Tato kamera má tři filtry, s jejichž pomocí vidí detaily, které starší teleskopy nemohly zaznamenat. Pomocí prvního filtru zachytila polární záři, druhým mlhy kolem pólů a třetím mraky v atmosféře Jupitera.
Astrovědci data zpracovali a upravili, aby zdůraznili hlavní prvky atmosféry plynného obra. Proto nemusí odpovídat barvám, které bychom viděli v optickém dalekohledu.