Výzkumný článek od trojice autorů z Huazhongské vědecko-technické univerzity a Polytechnického institutu ve Worcesteru, jehož celý titulek zní "Biomechanical Characteristics of Hand Coordination in Grasping Activities of Daily Living", byl publikován letos v lednu a nějakou dobu zřejmě bezpečně unikal pozornosti čtenářů. Dokud na něj na přelomu února a března nenarazili čtenáři, které dovolávání se Stvořitele v abstraktu i na dalších dvou místech článku rozhořčilo a nemínili si to nechat pro sebe.

Následně se na sociálních sítích a v komentářích k článku rozpoutala hotová bouře.

Připadá vám pobouření nad článkem přehnané? Vězte, že je k němu dobrý důvod. Zjednodušeně řečeno, věda funguje na principu testovatelnosti hypotéz.

Tvrzení, že lidská ruka je výplodem Stvořitele, je absolutně netestovatelné a dovolává se existence neznámé a stěží pochopitelné složité entity, jejíž vznik by vyžadoval mnohem složitější vysvětlení (a ti, kteří se Stvořitele dovolávají, se obvykle ani neobtěžují jej hledat).

Taková tvrzení nedokážou nijak rozšířit naše poznání a vést k lepšímu popisu reality, naopak jej typicky zamlžují. Ač se i mezi vědci najdou věřící v rozličné náboženské směry, dovolávat se božských entit v údajně vědecké práci je absurdní a zcela nevědecké.

Situaci zhoršuje i to, že v západních zemích, zejména v některých státech USA, panují silné snahy vyučovat kreacionismus jako plnohodnotnou alternativu k evoluční biologii, nebo ji dokonce kreacionosmem nahradit – a mimo hranice Západu takové tendence také mnohde sílí.

Proč se zabývat empirickými důkazy, když můžeme nad vším mávnout rukou a říci, že je to dílo Boží?

I kdyby absurdní článek nepřiléval olej do ohně v tomto ohledu, jde o příklad tragického selhání na straně žurnálu, kde byl publikován. PLOS ONE, založený v roce 2006, je jedním z prvních široce rozšířených open-access časopisů – tedy takových, kde má každý návštěvník stránky volný přístup k publikovaným vědeckým článkům.

Pyšní se kvalitní peer-review (posuzováním článků odborníky na základě toho, zda byla použita kvalitní metodika, správné postupy při analýze dat, interpretaci výsledků aj.) a eliminací publikačního biasu – zkreslení způsobeného zejména tím, že mnohé časopisy nemají zájem publikovat negativní výsledky (nezjištění efektu), a tyto pak zůstanou v šuplíku a jejich absence může zkreslit naše poznání v některých oblastech.

O kvalitě peer-review a editorské práce ale lze v případě "článku s rukou Boží" značně pochybovat. Formulace v článku i komentáře jeho autorů nenechávají nikoho na pochybách, že nešlo o nešikovný překlad nebo metaforu, ale autoři se skutečně domnívají, že dokonalost lidské ruky vyžaduje zásah Stvořitele.

Aniž by se, zdá se, obtěžovali si přečíst existující vědecké studie dokumentující tento fenomén bez potřeby podobných tvrzení.

Po vlně kritiky se žurnál PLOS ONE rozhodl 4. března inkriminovaný článek stáhnout. Otázky ale zůstávají: Jak vůbec mohl článek projít publikačním procesem? Co vedlo k pochybení recenzentů a editora? Jak rozšířené mohou být podobné chyby, třeba v méně zřetelných případech? Může tento případ vrhnout horší světlo na open-access žurnály? Budou se teď někteří autoři PLOS ONE vyhýbat?

Na odpovědi si počkejme. Samy od sebe se nám asi zázračně nezjeví.