Brána do pekla bude uzavřena, rozhodl vůdce Turkmenů
10. 1. 2022 – 23:58 | Příroda | Pavel Jégl | Diskuze:
Experti dostanou za úkol uhasit desítky let planoucí oheň ve věhlasném kráteru. Oheň upozorňuje, jaké „pekelné síly“ se skrývají pod zemskou slupkou a nabádá k opatrnosti při průzkumu hlubin planety.
Uprostřed pouště Karakum poblíž oázy Darvaza na území středoasijského Turkmenistánu leží kráter, kterému se říká Brána do pekla. Při pohledu na jeho dno je zřejmé, že má přiléhavý název.
Kde udělali soudruzi ze SSSR chybu?
Před 51 lety, v roce 1971, hledali sovětští geologové v poušti Karakum ložiska zemního plynu. Při jednom z vrtů ložisko nalezli. Jenže se přitom propadla půda a vytvořil se kráter o průměru sto a hloubce dvacet metrů.
Geologové zjevně narazili na plynovou kapsu, do které se propadl strop. Tlak zeminy prorazil izolační vrstvy horniny a z kráteru se do okolí z podzemí vyvalil plyn.
Odborníci, o jejichž počínání se nedochovaly žádné písemné záznamy, se rozhodli, že plyn zapálí. Předpokládali, že jeho zásoby nejsou velké a brzy vyhoří. Zle se přepočítali. Plyn hoří už déle půlstoletí a nic nenasvědčuje tomu, že by byl u konce s dechem.
Teď se s ním turkmenský prezident Gurbanguly Berdymuhamedov rozhodl skoncovat. Televize CNN informuje, že v pátek nařídil vládě, aby zadala expertům úkol vypracovat plán na uhašení ohně. Doporučil, aby k němu přizvala zahraniční konzultanty. Upozornil, že v „kráteru se dlouhá léta spaluje obrovské množství plynu, ztrácejí se suroviny, na jejichž vývozu se dá vydělat a peníze využít ke zlepšení života našich lidí".
Kráter o průměru 100 metrů a hloubce 20 metrů už v minulosti, v roce 2010, chtěli Turkmeni zasypat. Experti však upozornili, že by bylo nutné zakrýt každou trhlinu v okolí místa, což vyhodnotili jako nepřiměřeně nákladné. Dospěli k závěru, že hoření je vlastně výhodné, protože odstraňuje hrozbu úniku plynu do širokého okolí.
Klepat na pekelnou bránu
Děsivý kráter, jehož fotografie byla použita pro propagaci filmu Godzilla, je oblíbeným cílem turistů. Mnoho jich do země nepřijíždí, ale když ji navštíví, tak si tuhle atrakci zpravidla nenechají ujít.
Zatímco Bob Dylan ve své ikonické skladbě klepal na nebeskou bránu (Knockin' on Heaven's Door), návštěvníci žhavého kráteru v poušti Karakum se mohou pochlubit, že klepali na pekelnou bránu.
V červenci 2014 na dno kráteru sestoupil v ochranném obleku první člověk – průzkumník George Kourounis. Na místě, kde povrch dosahuje 400 stupňů Celsia, sesbíral vzorky půdy obsahující pozoruhodné extremofilní mikroorganismy. Výsledky jejich výzkumu jsou zaznamenány ve studii na webu Research Gate.