Co je „doba průchodu střevem“ a proč na tom záleží

„Doba průchodu střevem“ označuje dobu, kterou trvá, než se potrava — od vstupu do úst — dostane až k vyloučení. Tento proces zahrnuje průchod žaludkem, tenkým a tlustým střevem. V různých částech trávicí soustavy (žaludek, tenké střevo, tlusté střevo) může průchod trvat různě dlouho, a celková doba se liší mezi lidmi i v rámci jednoho jedince v různých dnech. 

Podle dostupných dat se celková doba průchodu u zdravých dospělých lidí pohybuje zhruba mezi 12 a 73 hodinami, přičemž běžný „průměr“ je kolem 23–24 hodin. Když průchod trvá příliš dlouho, zůstává stolice delší dobu v tlustém střevě — a to má důsledky pro mikrobiom a chemii v trávicím traktu.

Jak průchod ovlivňuje mikrobiom a metabolity

Podle výzkumů se čas průchodu střevy ukazuje jako zásadní faktor, který ovlivňuje složení a aktivitu mikrobiomu. Studie shrnutá v publikaci přehledového charakteru upozorňuje, že dlouhý transitní čas často vede k výrazným rozdílům v mikrobiální komunitě ve střevě — a tím i ve výrobě metabolitů.

Konkrétně: pokud stolice zůstává v tlustém střevě dlouho, bakterie nejprve spotřebují snadno dostupné sacharidy, které fermentují a vznikají tzv. krátké řetězce mastných kyselin (SCFA) — ty jsou pro člověka obecně prospěšné. Jakmile ale rezervy sacharidů dojdou, mikrobiom přechází na fermentaci bílkovin, čímž vznikají látky, které mohou být potenciálně škodlivé (např. toxické metabolity, nadměrné plyny, látky dráždící sliznici) 

To znamená, že stejná strava může mít velmi odlišný efekt, pokud je „uvězněná“ ve střevech po delší dobu — mikrobiom se přestaví a produkuje látky, které mohou podporovat zánět, nepohodlí, nadýmání nebo dokonce ovlivnit celkové zdraví.

Zdravotní důsledky — nejen trávení

K důležitým poznatkům patří i to, že pomalý průchod střevem může být spojen s horší kvalitou mikrobiomu, s vyšší hladinou potenciálně škodlivých metabolitů a tím i s vyšším zdravotním rizikem. Podobné změny mikrobiomu a metabolické produkce byly spojovány s chronickými onemocněními, záněty, ale i poruchami fungování orgánů. 

Naopak velmi rychlý průchod také nemusí být ideální — v takovém případě může dojít k nedostatečnému vstřebání vody, živin a k častější potřebě chodit na toaletu, což může znamenat podráždění střev či dehydrataci. 

Navíc poslední výzkumy naznačují, že ani frekvence vyprazdňování není navždy konstantní. U jedinců se může lišit v závislosti na stravě, životním stylu, příjmu vlákniny, hydrataci, pohybu nebo i pohlaví a věku. 

Jedna nedávná studie, kterou zmiňuje téma poop-frekvence, sledovala více než 1 400 zdravých dospělých a ukázala, že ti s pravidelnou denní frekvencí — tedy cca jeden-dva pohyby střev denně — vykazovali nejpříznivější profil mikrobiomu a metabolitů. Lidé s velmi řídkou nebo velmi častou stolicí měli tendence k odlišné mikrobiální bilanci a vyšším hladinám látek, které by mohly být spojeny s negativními dopady na zdraví.

Podle autorů přehledové studie je „gut transit time“ často přehlížený — většina výzkumů mikrobiomu zkoumá složení mikroorganismů a vliv stravy, genetiky nebo životního stylu, ale opomíjí reálný čas, který potrava a stolice ve střevech stráví. 

To může být zásadní chyba, protože průchod může zásadně měnit podmínky, ve kterých mikrobi žijí — ovlivňuje dostupnost živin, pH, množství vody i metabolické procesy. Jinými slovy: čas je proměnná, kterou nelze ignorovat, pokud chceme porozumět skutečnému vlivu mikrobiomu na zdraví.

Co s tím můžete udělat — na co si dát pozor

I když teorie a studie poněkud zpochybňují běžné představy o tom, co znamená zdravé vyprazdňování, nedávné poznatky nabízejí i praktické rady:

• Zdravý „průchod“ je často toho druhu, který udržuje stolicí „ne příliš dlouho“ uvnitř — ani extrémně pomalý, ani extrémně rychlý. To znamená pravidelný pohyb střev, který odpovídá našemu metabolismu, dietě a životnímu stylu.

• Dostatek vlákniny, hydratace a pohybu patří mezi klíčové faktory, které ovlivňují průchod střevem. Strava bohatá na vlákninu stimuluje střevní peristaltiku a podporuje zdravý mikrobiom. 

• Na druhou stranu přehnaný zájem o „čištění“ střev, extrémní diety či laxativa může narušit přirozený rytmus a vést k opačnému extrému — přílišnému zrychlení průchodu a nedostatečnému vstřebání živin nebo vody.

Co zatím nevíme — jak daleko sahá vliv

Je důležité zdůraznit, že i když existuje silná týmová evidence pro to, že délka průchodu střevem ovlivňuje mikrobiom a potenciálně i zdraví, nejde o definitivní důkaz kauzality. Mnohé studie jsou observační, některé jsou přehledové, a existuje řada proměnných — genetiky, stravy, životního stylu, hydratace, fyzické aktivity, věku, pohlaví. 

Navíc „normální“ doba průchodu je velmi variabilní — pro jednoho může být 20 hodin ideálních, pro jiného 48 hodin. Co je „normální“ navíc může měnit čas od času. Proto odborníci varují před univerzálními recepty nebo přehnanou striktností v tom, co je považováno za „zdravé“.

Závěr — trávení není jen o jídle, ale i o čase

Nové poznatky ukazují, že trávení není jen o tom, co jíme — ale také o tom jak dlouho to ve střevech zůstane. „Gut transit time“ by mohl být klíčovým, dosud nedoceněným faktorem, který ovlivňuje mikrobiom, metabolity i dlouhodobé zdraví. Výzkumy naznačují, že udržování rovnováhy — tedy vyhnutí se extrémům pomalého nebo extrémně rychlého průchodu — může být jedním z nejjednodušších způsobů, jak podpořit zdraví střev, mikrobiom i celého organismu.

Až příště budete řešit, zda je vaše „ledení“ normální nebo nastal čas zabrat — vězte, že i tak obyčejná věc jako délka pobytu stolice v těle může mít daleko větší význam, než si myslíme.