Zvláštnosti primárně hledejme v rozmístění neuronů. Dvě třetiny neuronů mají chobotnice rozmístěné po celém těle a jsou distribuovány přes jejich chapadla. Nyní vědci potvrdili, že chapadla mohou činit rozhodnutí bez vstupu informace do mozku. Jak tento systém funguje, když si chobotnice rameny hledají potravu na složitém dně oceánu a přitom si dovedou skvěle poradit se všemi překážkami? "Existuje spousta otevřených otázek o tom, jak jsou tyto uzly v nervovém systému vzájemně propojeny," řekl David Gire, neurolog z Univerzity ve Washingtonu.

Jeho výzkum byl proveden na obrovských pacifických oktopusech (Enteroctopus dofleini) a na červených chobotnicích z východního Atlantiku (Octopus rubescens). Bylo zjištěno, že tyto chobotnice mají kolem 500 milionů neuronů, z čehož se asi 350 milionů nachází v jejich chapadlech. Neurony v ramenech, které jsou uspořádány ve shlucích, pomáhají zpracovávat smyslové informace při pohybu chobotnice, která tak může velice rychle reagovat na vnější podněty.

"Ramena mají nervový kroužek, který obchází mozek, a tak si mohou chapadla navzájem posílat informace, aniž by si to mozek uvědomoval," uvedl Gireovův kolega Dominic Sivitilli. Zatímco mozek chobotnice neví, kde se chapadla zrovna potulují, ony to naopak vědí moc dobře a vědí i o sobě navzájem. Vzniká tak účinná koordinace při akcích, jako je hledání potravy.

Alternativní inteligence 

Tým vědců pro chobotnice vytvořil náročné prostředí pro řešení úkolů. Byly jim do cesty přidány předměty jako texturované skály, lego kostky a puzzle bludiště s pochoutkami v jeho nitru. Celé představení bylo neustále natáčeno a spolu s tím bylo využito behaviorální sledování a neurální záznamové techniky. Vědci tak mohli určit tok informací přes nervový systém chobotnic v závislosti na fungování jejich ramen.

Buď byla možná synchronizace, což by znamenalo centralizovanou kontrolu, nebo jejich samostatné rozhodování – to by značilo jejich nezávislost. Po sledování podmořských živočichů při jejich snažení bylo zjištěno, že chobotnice, i jejich mláďata, získávají smyslové motorické informace ze svého prostředí, aniž by musel mozek cokoliv dělat. Neurony v chapadlech skutečně vyhodnotí informaci a zahájí vhodnou akci.

Podobné studie byly provedeny už dříve, například výzkum zjišťující, že chapadla mohou provádět úkoly i po oddělení od mrtvého těla chobotnice. I to, že ramena mohou při hledání potravy fungovat bez mozku, se vědělo už předtím. Tentokrát však měli vědci možnost sledovat, jak jsou do této sítě integrovány smyslové informace, zatímco živočich dělá komplikovaná rozhodnutí.

Chobotnice jsou tak pokročilé, odlišné a pro mnohé i děsivé, že jsou často považovány za cizince, kteří nepocházejí ze Země. Vědci považují jejich výzkum za správný proto, že tak lze pochopit inteligenci na Zemi. Ale stejně tak jde o způsob, jak se připravit na velmi chytré mimozemšťany, pokud nás někdy navštíví. Jde o alternativní model inteligence, který nám dává možnost pochopit rozmanitost světa a možná i vesmíru.

Studie byla prezentována na letošní Astrobiology Science Conference.