1. Definice: autoimunita versus citlivost

U celiakie se jedná o autoimunitní onemocnění, kde konzumace lepku vyvolá destruktivní reakci na střevní sliznici – dochází k poškození klků, což vede k poruše vstřebávání živin, chronickým průjmům, nechutenství a únavě. Naopak glutenová intolerance (NCGS) není autoimunitní ani alergická – reakce probíhá spíše trávicím systémem a nevede ke strukturálním změnám v těle. 

2. Příznaky: téměř stejné, přesto rozdíl

Oba stavy mohou být doprovázeny bolestmi břicha, nadýmáním, zácpou, průjmy, únavou, bolestmi kloubů nebo migrénami. Tyto příznaky bývají často intenzivnější u celiakie – někdy však mívají pacienti s NCGS stejně silnou odezvu. Ale jen u celiakie dochází k poškození střeva – to je zásadní rozdíl.

3. Diagnostika: testy nelze obejít

Celiakii lze prokázat protilátkami (např. tTG‑IgA) v krvi, genetickými testy (HLA‑DQ2/DQ8), ale často je zapotřebí i biopsie tenkého střeva, která odhalí poškození klků. Glutenová intolerance naopak není doprovázena pozitivními testy – diagnostika je vylučovací: vyloučení celiakie a alergie, a poté zlepšení symptomů po bezlepkové dietě.

4. Společenský a zdravotní dopad

Celiakie postihuje zhruba 1 % globální populace, zatímco intolerance může postihnout až 6–13 % lidí, včetně Australanů, kde 1 z 10 sledovaných uvedl reakci na lepek bez oficiální diagnózy

Rizikovou skupinou jsou i ti, kteří bez odborného testu sami přejdou na bezlepkovou dietu – výsledkemjsou často chybné diagnózy, nutriční nedostatky (např. vitamíny B, železo) a nesprávný životní styl. 

5. Celiakie: rizika netrpělivé diety

Ignorování diagnózy celiakie může mít vážné zdravotní následky: úbytek kostní hmoty, anémie, zvýšené riziko některých typů rakoviny, autoimunitních onemocnění, dokonce neurologických problémů. Glutenová intolerance žádná taková rizika nenese – jejich symptomy sice mohou být vážné, ale nevedou ke strukturálním změnám v těle. 

6. Léčba: strikt versus úprava

Pro osoby s celiakií je bezlepková dieta celoživotní a úplná – stačí pouhá kontaminace, aby se spustila destrukce střevní sliznice. Glutenová intolerance umožňuje částečné nebo postupné omezování – některým stačí snížit příjem, jiným vyřeší problémy už odstranění zpracovaných výrobků. Přesto by dieta měla být individuálně nastavená, ideálně s odborníkem na nutriční léčbu.

7. Kdy jít k lékaři?

Pokud trpíte bolestmi břicha, nechutenstvím, únavou, nadýmáním nebo kožními projevy po konzumaci lepku a podezření na celiakii, je klíčové nezacházet do bezlepkové diety před prvními testy – jinak mohou výsledky vyjít falešně negativními. U vlastní intolerance stačí dietetické doporučení; v případě alergie je nutné provést IgE testy či prick testy.

Závěr

Rozumět rozdílům mezi celiakií a glutenovou intolerancí je zásadní pro správný přístup a léčbu. Celiakie vyžaduje celoživotní bezlepkovou dietu a lékařskou kontrolu, intolerance může být řešena cílenými úpravami stravy. Než začnete bezlepkový režim, nechte se vyšetřit – předejdete chybám a zajistíte si odpovídající péči. Pro všechny ostatní není bezdůvodná dieta spásou, spíše otevřením dveří nutričním rizikům.