Z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan vynesla modul raketa Dlouhý pochod.

Několik minut po startu se oddělil aerodynamický kryt části rakety, na které byl potom vidět nápis „Čína osídlila vesmír“. Nato se odpojila raketa a modul rozvinul solární panely.

#China launches the core module of its first permanent space station from Wenchang in Hainan Province. #Tianhe #SpaceStation pic.twitter.com/aecFeF19T3

— Nelson Quiñones (@nelsonqatlanta) April 29, 2021 

Tchien-che bude základní obytnou sekcí pro tříčlenné posádky, které se na stanici budou střídat. Modul bude také zajišťovat energii a pohon pro celou stanici, kterou by měly tvořit ještě dva experimentální moduly.

Pozdější připojení těchto modulů umožní spojovací uzel na Tchien-che, který bude využíván i k zakotvení pilotovaných a nákladních lodí Šen-čou a Tchien-čou. Uzel poskytne také přechodovou komoru pro výstupy astronautů ze stanice.

Reakce Číňanky sledující úspěšný start u kosmodromu. | zdroj: Profimedia

Start rakety s orbitální stanicí sledovali z kontrolního střediska v Pekingu živě čínští pohlaváři včetně premiéra Li Kche-čchianga. K úspěchu gratuloval i prezident Si Ťin-pching. „(Tchien-che) je klíčový pilotní projekt v budování mocného národa na poli technologie i ve vesmíru,“ citovala z jeho projevu státní média.

Co bude dál?

Čína plánuje v letech 2021 a 2022 vyslat na orbitu jedenáct misí, které stavbu stanice dokončí. Zahrnují vypuštění dalších dvou modulů, čtyři bezpilotní zásobovací lety a čtyři lety s posádkami.

Ke startu hrála filharmonie. | zdroj: Profimedia

Do výcviku je zapojeno nejméně 12 astronautů, kteří by se mohli na stanici vydat v příštích letech. Střídat se na ní mají po šesti měsících. 

Dokončená čínská orbitální stanice ve tvaru písmene T bude obíhat ve výšce 340 až 450 kilometrů nad zemským povrchem a bude mít s 66 tunami pětinovou hmotnost ve srovnání s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), což je projekt, ze kterého Američané Číňany vyloučili.

V přípravách na vlastní stanici Čína v posledním desetiletí umístila na oběžnou dráhu kolem Země dvě experimentální stanice Tchien-kung 1 a Tchien-kung 2 (Nebeský palác 1 a 2). První z nich nekontrolovaně shořela v v atmosféře v roce 2018, druhá kontrolovaně zanikla o rok později.

Vypuštění modulu Tchien-che následuje jen několik týdnů před plánovaným přistáním čínské sondy na Marsu. Pokud se přistání podaří a na Marsu začne pracovat čínské robotické vozítko, stane se Čína teprve druhou zemí po Spojených státech, která dokáže na rudé planetě provozovat automatického výzkumníka.