Čína se po Spojených a státech a Rusku stala třetí zemí, která dopravila na naši planetu vzorky hornin a půdy z Měsíce. Její robotická sonda Čhang-e 5 s nimi ve středu večer na padácích přistála na severu země.

Sondu, pojmenovanou po starověké čínské bohyni Slunce, vynesla 24. listopadu raketa Dlouhý pochod z vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan. Dva její moduly přistály v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) na přivrácené straně Měsíce a dva zůstaly na oběžné dráze.

Jeden z modulů - robotický těžař - dobýval půdu robotickou paží z povrchu a vrtákem z hloubky až dvou metrů. Úkolem bylo vytěžit dva kilogramy půdy.

zdroj: YouTube

 Vytěžený náklad vynesl z povrchu Luny druhý modul, který se na oběžné dráze spojil se servisním modulem. Z něj se materiál přesunul do návratového modulu, který s ním odletěl k Zemi.

Byla to zatím technicky nejvyspělejší mise, kterou Číňané do vesmíru vyslali. Jejich sonda přivezla na Zemi první vzorky měsíční půdy a hornin po dlouhých 44 letech.

Posledním pozemským přístrojem, který to dokázal, byla sovětská robotická sonda  Luna 24 v roce 1976. A pro úplnost se patří připomenout, že první kousky Měsíce přivezla posádka amerického Apolla 11 v roce 1969, tedy před 51 lety. Lodě Apollo přivezly na Zem celkem 383 kilogramů hornin a půdy. 

Měsíční půda slouží jako historický archiv. Zatímco na povrchu leží současnost, dva metry pod ním je historie stará víc než miliardu let. Z ní bychom se mohli dozvědět leccos zajímavého z minulosti Měsíce a jiných vesmírných těles.