Na první černobílé fotografii je vidět údolí, kde Ču-žung přistál i s rampou a kolejnicemi pro sjetí robotického vozítka z přistávací plošiny na povrch Marsu. Dvě dlouhé tyče jsou součástí radarů, kterými bude laboratoř zkoumat podloží.

zdroj: Profimedia

Robotické vozítko je poháněno šesticí kol a má rozměry 3 ×2,6×1,85 metru. Je vybaveno sadou kamer, dvěma spektrometry, radary a dalšími přístroji, které mají zkoumat především složení povrchu planety, pátrat po vodě a stopách mikrobiálního života.

Penetrační radary můžou pomocí radiového paprsku odhalit, co se skrývá až sto metrů pod povrchem Utopie. 

V následující barevné fotografii se představuje Ču-žung s rozvinutými solárními panely, anténou a další technikou. 

zdroj: Profimedia

Napoprvé úspěšní

Čína se po Spojených státech stala teprve druhou zemí, která na povrch rudé planety dokázala vysadit sondu. Američané od roku 1976 na Marsu úspěšně přistáli devětkrát.

Sovětský svaz tam přistál už v roce 1971. Jeho mise však selhala, modul se záhy po kontaktu s povrchem planety odmlčel.

Ču-žung přistál na Marsu v sobotu 15. května krátce po půlnoci našeho času. Dosedl do údolí Utopia, což je rozlehlá pánev o průměru tři tisíce kilometrů na severní polokouli Marsu. Přistávací manévr ukazuje následující animace.

Astrovědci předpokládají, že v Utopii se kdysi nacházel oceán.

Z telemetrických údajů, které Ču-žung odeslal do řídícího centra, vyplývá, že všechny jeho přístroje jsou v pořádku. Průzkum Marsu by měl zahájit v sobotu 22. května – poté, co po kolejnicích sjede z rampy.

S evropskou pomocí

Na zveřejněných snímcích je pozoruhodné, že se na Zemi dostaly díky dvěma evropským satelitům Mars Express (MEX) a Trace Gas Orbiter (TGO), které rudou planetu obíhají a které posloužily k jejich přenosu. Čínská družice Tchien-wen 1 (Pátrání po nebeské pravdě) ještě po vypuštění pojízdné laboratoře nestihla upravit svou oběžnou dráhu, aby byla schopna data odeslat.