Čínský rover Ču-žung, česky Bůh ohně, přistál na Marsu. Hodinu a dvacet minut po půlnoci SELČ dosedl do údolí Utopia, což je rozlehlá pánev o průměru tři tisíce kilometrů na severní polokouli Marsu. Astrovědci předpokládají, že se tam kdysi nacházel oceán.

Z oběžné dráhy do Utopie

Přistávací manévr začal v pátek večer. Čínská sonda Tchien-wen 1 (Pátrání po nebeské pravdě), která už několik měsíců letí na oběžné dráze Marsu, provedla brzdící manévr a ze své kapsle vypustila sestupový modul s přistávací plošinou a roverem.

Modul rychlostí větší než 4,5 kilometru za sekundu vlétl do atmosféry Marsu, po zpomalení ve výšce čtyř kilometrů odhodil tepelný štít, vytáhl brzdící padák a začal se snášet do Utopie.

Několik set metrů na povrchem se odpojila skořápka sestupového modulu s padákem a zažehly motory na přistávací plošině - jeden hlavní a několik manévrovacích - po obvodu. Během sestupu kamery mapovaly krajinu, vybíraly vhodné místo k přistání. Nakonec vozítko na přistávací plošině dosedlo do pánve.

Let sondy s roverem, kterou vynesla ze zemské gravitace loni v červenci nosná raketa CZ-5, i samotný přistávací manévr, který trval necelých pět hodin, můžete sledovat v animaci.

Rover zůstane týden na přistávací rampě a bude kontrolovat své přístroje. Potom se z plošiny vysune rampa, po níž Ču-žung sjede na povrch a rozvine své čtyři solární panely. 

Po zuby vyzbrojený rover

Robotické vozítko je vybaveno sadou kamer, dvěma spektrometry, radarem a dalšími přístroji. Penetrační radar může pomocí radiového paprsku (červeně na hlavním obrázku) odhalit, co se skrývá až sto metrů pod povrchem Utopie. Možná tam budou zásoby podzemního ledu. A kdo ví, co ještě...

There is certainly life on #Mars! We're the life of the party! #Zhurong #Tianwen1 #CNSA @CNSA_en pic.twitter.com/cC8pZVmyVt

— China National Space Administration (CNSA) (@CNSA_en) May 15, 2021

Orbitální část sondy  Tchien-wen 1 bude dál posílat na Zemi snímky rudé planety z její oběžné dráhy, mapovat její povrchovou a geologickou strukturu, měřit a zaznamenávat klimatické a magnetické pole a shromažďovat další data. Navíc poslouží jako retranslační družice pro přenos signálu z roveru na Zem a opačným směrem.

  Úžasný snímek Marsu, který čínská sonda pořídila v březnu. | zdroj: Profimedia

Čínský rover přistál na Marsu krátce po jiné pojízdné laboratoři. Americká Perseverance s vrtulníkem Ingenuity dosedla na rudou planetu v únoru.

Američané od roku 1976 uskutečnili devět úspěšných přistání na Marsu. Sovětský svaz na Marsu přistál už v roce 1971, jeho mise však selhala, protože modul se záhy po kontaktu s povrchem planety odmlčel.