Čína má blízko k tomu, aby se po Spojených a státech a Rusku stala třetí zemí, která přiveze vzorky z Měsíce. Její robotická sonda Čhang-e 5 přistála v úterý na Měsíci a těží tam horniny a další vzorky půdy.

Sondu vynesla na oběžnou dráhu kolem Země 23. listopadu raketa Dlouhý pochod 5 z čínského vesmírného střediska na ostrově Chaj-nan. Na oběžnou dráhu Měsíce přiletěla v sobotu večer po letu trvajícím 112 hodin. 

Dva moduly sondy přistály v oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří) na přivrácené straně Měsíce a dva zůstaly na oběžné dráze.

 

Snímky z přistání modulu s vrtací soupravou. | zdroj: CGNT

Jeden z modulů - robotický těžař - dobývá půdu pomocí robotické paže a vrtného zařízení z povrchu i z hloubky až dvou metrů. Úkolem je vytěžit dva kilogramy půdy.

Měsíční půda slouží jako historický archiv. Zatímco na povrchu leží současnost, dva metry pod ním je historie stará víc než miliardu let. Z ní bychom se mohli dozvědět leccos zajímavého z minulosti Měsíce.

Vytěžený náklad vynese z povrchu Luny druhý modul, který se na oběžné dráze spojí se servisním modulem. Z něj se materiál přesune do návratového modulu, který s ním odletí k Zemi. V Číně by měl přistát na padácích mezi 15. a 17. prosincem.

Nynější mise je zatím technicky nejvyspělejší, kterou Číňané do vesmíru vyslali. Celá pouť sondy, pojmenované po starověké čínské bohyni Slunce, je popsána v následujícím videu:

zdroj: YouTube

Pokud vyjde vše tak, jak jste mohli vidět ve videu, které předpokládalo, že se těžařská mise uskuteční už v roce 2017, dopraví čínská sonda na Zemi první vzorky měsíční půdy po dlouhých 44 letech.

Posledním pozemským přístrojem, který to dokázal, byla sovětská Luna 24 v roce 1976. A pro úplnost se patří připomenout, že první kousky Měsíce přivezla posádka amerického Apolla 11 před 51 lety.