NASA nabízí soukromým společnostem motivační odměny v hodnotě 15 tisíc až 25 tisíc dolarů za vzorky lunární půdy (regolitu) nebo vodního ledu. Zmíněnou odměnu dostanou firmy za exempláře o hmotnosti 50 až 500 gramů.

Dopravu těžebních sond na Měsíc nechává NASA v režii soukromníků. Vytěžené vzorky ani nechce dopravit na Zemi. Těžaři je mohou nechat na Měsíci.

Je to patrně první pilotní nabídka. NASA může s cenami ještě hýbat. Agentura však chce mít první vzorky připraveny na Měsíci už v roce 2024.

Bude těžit i Musk?

Nabídka není kdovíjak královská, 25 tisíc dolarů (podle současného kurzu 575 tisíc korun) nikomu cestu na Měsíc nezaplatí. Přesto se těžařský projekt může vyplatit – pokud bude součástí mise s dalšími úkoly.

Každopádně to je první pokus zapojit soukromý kapitál do těžby mimo Zemi.

zdroj: YouTube

Těžit by mohla třeba SpaceX Elona Muska při zkoušce svého modulu, ale i německá sonda z firmy Planetary Transportation Systems. Ta by měla příští rok na Měsíci vyzkoušet, zda lze tisknout cihly z tamního regolitu. Takové cihličky by mohly splnit i kritéria těžby vypsané NASA.

K čemu je agentuře poptávka dobrá? Může firmy motivovat k vývoji technologií potřebných pro těžbu. Má ale také politický význam.

Prostředí mimo Zemi chrání před teritoriálním záborem Vesmírná smlouva z roku 1967. Podle ní patří kosmický prostor celému lidstvu a státy si ho nemohou přivlastnit.

Měsíce se potom týká Dohoda o činnosti států na Měsíci a jiných nebeských tělesech z roku 1979, který prohlašuje naši přírodní družici a její přírodní zdroje za "společné dědictví lidstva". Tato smlouva vstoupila v platnost koncem roku 1984, podepsalo ji však jen devět států. Žádný z nich se přitom kosmického programu neúčastní.

Američané přistupují k Měsíci jako neomezení prospektoři – chtějí využívat jakékoli zdroje v okolí přistání. Ten, kdo přijde první, bude těžit a vytěžené suroviny prodávat.

Blíží se lunární zlatá horečka

Co na Měsíci vlastně těžit? Především vodní led, který může být uschován do zastíněných míst uvnitř kráterů poblíž lunárních pólů. Voda, vodík i kyslík získaný z vodního ledu by mohl zlevnit mise na Měsíc a otevřít stavidla pro osídlení vesmíru.

Humorná vize měsíčního zlatokopa. | zdroj: Profimedia

Nabízí se také možnost těžit vzácné zeminy a další minerály. Měsíc je daleko, ale tamní ložiska jsou blízko povrchu netknutá – na rozdíl od obdobných ložisek na Zemi. Na Měsíci je k mání zlato, kobalt, železo, palladium, platina, wolfram a zejména helium-3, látka označovaná za energetický zdroj budoucnosti.

Tak či onak, pokud chceme osídlit prostředí mimo Zemi, bez lokální těžby se neobejdeme. Skromná nabídka těžařům-kapitalistům v tom může být prvním významným výstřelem.

O těžbě na Měsíci píše NASA tady.