Čísla proti vesmíru: jak astronomové počítají, že asteroid zasáhne Zemi
27. 6. 2025 – 8:11 | Vesmír | Miroslav Krajča | Diskuze:

Vědci používají sofistikované matematické modely i stovky pozorování s cílem vypočítat, jak pravděpodobné je, že asteroid zasáhne Zemi. Pomocí orbitálních simulací, Monte Carlo analýz a stupnice Torino sledují každý krok, aby eliminovali nejistoty. Jak se z rozmazané trajektorie stává konkrétní procento – a proč riziko zpravidla klesá s přibývajícími daty?
1. Základy – měření dráhy
Všechno začíná pozorováním asteroidu – rodí se krátkosledná data, často za několik dnů až týdnů. Astronomové zaznamenávají polohu a rychlost objektu vůči hvězdám. Čím delší je sledování, tím přesnější je výpočet orbitální trajektorie, která určuje možné přibližné trajektorie kolem Země .
2. Model nejistoty – B‑rovina a Monte Carlo
Kvůli chybám měření vzniká oblast nejistoty, reprezentovaná B‑rovinou, eliptickou oblastí možných průletů asteroidu.
Modely samy generují tisíce simulovaných drah (metodou Monte Carlo). Každá z nich sjíždí Zemi jinou trajektorií – některá skončí srážkou, většina ne. Podíl těch, což do statistik určuje pravděpodobnost dopadu.
3. Probíhající monitoring – Sentry a CNEOS
Ústřední roli hraje NASA (CNEOS, JPL) a jeho Sentry systém, který automaticky sleduje všechny známé blízkozemní objekty. Jak se objevují nová data, Sentry zpřesňuje simulace a upravuje hodnocení rizika.
Když počáteční pravděpodobnost překračuje prahové hodnoty, asteroidy dostávají kód na Torino škále – od 0 („žádné riziko“) po 10 („katastrofální srážka“)
4. Jak se vaše číslo pohybuje
Asteroid 2024 YR4 dobře ilustruje, jak se šance mění. Začalo to rizikem >1 % a na špici dosáhla 3,1 % na srážku 22. prosince 2032. Po přibývání dat klesla zpět na nulu – ale současně vzrostla šance až na 4 % dopadu na Měsíc
Stejně tak dříve "městotvorný asteroid" Apophis měl 3 % šanci srážky v roce 2029 / 2036, ale kompletně se riziko eliminovalo novými daty
5. Proč většinou klesá
S každým dalším měřením se elipsa nejistoty zmenšuje, což buď vyřadí potenciální dráhy vedoucí ke kolizi, nebo naopak potvrdí hrozbu. Proto pravděpodobnost dopadu obvykle klesá, jak máme více vysledovaných dat .
6. Co pokud zůstává riziko
Pokud srážka zůstane v modelu, přicházejí na řadu planetární obranné mise:
-
†vývoj a příprava kinetického impactoru – Vývoj a příprava kinetického impaktoru – jako byla mise DART, která úspěšně změnila dráhu měsíčku Dimorphos – představuje jednu z hlavních strategií planetární obrany.
-
†možná alternativa: “gravity tractor” nebo jaderný výbuch poblíž asteroidu.
-
†časová výzva: podle NASA je potřeba alespoň 5 let pro návrh, testování a misi.
7. Komunikace rizika pro veřejnost
Čísla sama o sobě mohou vyvolat paniku. Proto začleněním probabilit a škál (Torino, Palermo), vědci poskytují kontext. Například 1 % může znít vysoké, ale v reálu to znamená, že 99 % drah vede mimo Zemi. Navíc velká část povrchu je oceán.
8. Proč nás to zajímá?
-
Astro-potřeby – vypracovat včasnou odpověď
-
Investice – uvést deflektorové mise do provozu
-
Ochrana – vzdělávání obyvatel a tvorba obranných strategií
-
Globalní koordinace – NASA, ESA i OSN doporučily International Asteroid Warning Network (IAWN) pro sdílení dat a reakce
Závěr
Výpočet pravděpodobnosti srážky asteroidu se Zemí není o křišťálové kouli, ale o matematice, pozorování a mezinárodní spolupráci. Od odhadů v proměnných oblastech nejistoty až po přesnost na jednotky kilometrů – vědci dokazují, že čím více sledují, tím menší je šance, že bude potřeba dramatickému scénáři čelit. A pokud se tak stane, máme už nejen data, ale i technologii – a pokoj v rukou pro zvládnutí hrozby.