Poměřováno vaším životem, situace, jaká nastane na obloze v příštích dnech, bude neopakovatelná.

Astrofyzici sledovali cestu fosforu na Zemi před více než čtyřmi miliardami let.

Rok 2019 v astrofyzice byl významný tím, že lidé konečně mohli spatřit snímek černé díry. Extrémně hmotné objekty předpověděla už obecná teorie relativity, ale ani Albert Einstein v jejich existenci nevěřil.

Krátce před počátkem civilizace, před 12 800 lety, pomalu s koncem poslední doby ledové ustupovaly pevninské ledovce. Průměrné teploty rostly. Pak se však stalo cosi, co globální klima na další milénium nečekaně opět ochladilo o dva až šest stupňů Celsia! Vrší se důkazy, že ono nešťastné prodloužení poslední doby ledové mohlo mít kořeny v dopadu komety na zemský povrch.

Ačkoliv Pluto již nemá status planety, neznamená to, že nepřestává být předmětem vědeckého zájmu. Ba spíše naopak. Pozoruhodný svět nám nově odhalil více o tom, jak vznikala periferie sluneční soustavy. Zdá se totiž, že Pluto vzniklo spojením velkého množství komet. Nejznámější plutoid nám tak říká více o tom, jak komety vznikaly a kolik jich ve sluneční soustavě bylo.

Ve středu jsme oslavili úspěšný přílet sondy Rosetta ke svému cíli, kometě se složitým jménem 67P/Churyumov–Gerasimenko. Co ze vzdálenosti pár stovek kilometrů vypadá jako nudný kámen umí být při pohledu ze Země pastvou pro dalekohledy!