Jako místa prvních civilizací jsou nejčastěji zmiňovány Mezopotámie, Egypt nebo Anatolie. Zapomíná se však na to, že do této kategorie patří také harappská kultura v povodí řeky Indus, která zabírala podstatnou část dnešního Pákistánu a severozápadní Indie.

Historie harrapské kultury sahá až do třetího tisíciletí před naším letopočtem a její nejslavnější éra se shoduje s epochou, v níž Egypťané stavěli největší pyramidy.

Rekonstrukce harappského město Mohenjo Daro na základě archeologických vykopávek. | zdroj: Wikipedia Commons

Harappané se živili převážně zemědělstvím, ale uměli už odlévat bronz a měď. Do dnešní doby se kromě pozůstatků městských staveb jejich sídel dochovalo mnoho uměleckých i užitkových předmětů. Častými nálezy jsou pečetítka se znaky připomínající písmo. Toto písmo či spíš symbolický systém je znám jak harappské písmo a dodnes ho nikdo nerozluštil. Také proto o této civilizaci víme tak málo.

Ničivá sucha

Kolem roku 1500 před naším letopočtem tato protoindická civilizace zmizela. Z analýzy matematika Nishanta Malika z Rochesterského technologického institutu vyplývá, že hlavní příčinou jejího konce byla změna klimatu.

Dřívější hypotézy předpokládají, že za zánikem kultury byl vpád migrujících Indoevropanů na území Indie. Indoevropané tou dobou pronikali do střední Asie i do Evropy (původně přitom přicházeli z Kavkazu).

Malikův matematický model však naznačuje, že na konci harappské civilizace měla největší podíl změna klimatu – prodlužování prodlev mezi obdobími dešťů a nárůst sucha.

Život v harrapském městě. | zdroj: Wikipedia Commons

Tato klimatická teorie je staršího data, a nahrávaly jí už rozbory izotopů ze stalagmitů (krápníků, které narůstají od jeskynní podlahy směrem vzhůru) na severu Indie. Z nich mohly týmy badatelů určit proměnu srážek v Indii před tisícovkami let.

Malik pro tuto teorii nalezl oporu v nové analýze klimatických dat, která vyplňuje mezery v dosavadních studiích a naznačuje, že harappská kultura čelila opakovaným suchům, které ji decimovaly.

Matematika ve službách historie

Při analýze paleoklimatu obvykle vědci zkoumají jen kratší časové úseky. Matematika je ale dynamický systém, který může doplňovat prázdná místa v záznamu. Zmíněná studie stalagmitů tak mohla odhalit údaje jen každého pátého roku. Zbytek dodaly matematické modely. A Malikův model to dokázal přesněji než ty minulé.

"Nová matematická analýza si dokázala poradit při vyplňování neznámých období lépe než starší metody, které byly vhodné jen pro kratší období," řekl matematik indického původu.

To však neznamená, že migrující Indoevropské kmeny k zániku harappské kultury nepřispěly. Když Indoevropané dorazili do oblasti a našli kolabující civilizaci, mohli ji snadno srazit do kolen.

Harappané se tak přidali po bok většiny prvních civilizací, které tu byly dávno před námi, ale nakonec nedokázaly udržet svou moc.

Studie byla publikována v žurnále Chaos: An Interdisciplinary Journal of Nonlinear Science.

zdroj: YouTube