Civilizace vznikla z obilí, daní a byrokracie

1. 5. 2023 – 19:25 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:

Civilizace vznikla z obilí, daní a byrokracie
Zemědělství v době bronzové, které předcházelo zrodu civilizace. | zdroj: Profimedia

Byrokracie a daně kdysi poháněly lidský pokrok. Dnes přitom máme (často oprávněný) pocit, že ho brzdí a že nám přerůstají přes hlavu.

Nejen zemědělství, ale i byrokracie a daně byly tím, co formovalo civilizaci, jakou známe.

Zrod civilizace bývá spojován se vzestupem zemědělství. Jak se rozšiřovala výroba potravin, rostla také lidská populace.

Ekonomové však mají konkurenční hypotézu, která tvrdí, že přebytek jídla sám o sobě nestačil k tomu, abychom přešli od společností lovců a sběračů k hierarchickým státům, k civilizaci, jakou dnes známe.

Teprve když lidé začali pěstovat potraviny, které bylo možné snadno skladovat, rozdělovat, obchodovat a zdaňovat, začaly se formovat sociální struktury, tvrdí vědci ve studii publikované v časopise Journal of Political Economy.

Zásadní plodinou, která přispěla ke zrodu moderní společnosti, podle nich bylo obilí.

Úředníci a výběrčí daní měnili společnost

Když lovci a sběrači, živící se sklizní divokých plodin a lovem zvěře, začali před 10 tisíci lety pěstovat vlastní plodiny, byl to nejvýznamnější krok ke vzniku civilizace.

Tomuto zlomu z paleolitu do období neolitu se říká neolitická revoluce. Starší teorie vycházely z toho, že úrodná místa podél toků velkých řek byla vhodná pro pěstování plodin, a tak i pro vznik klasických civilizací.

Vědci si ale už dříve povšimli, že existuje řada primitivnějších kultur, které znají zemědělství a žijí v úrodné oblasti, přesto se nestaly plnohodnotnou civilizací s propracovanou společenskou strukturou a organizací. Nová ekonomická studie naznačuje proč.

Podle ní nestačí mít farmáře a chovatele, ale je třeba mít také úředníky a výběrčí daní, kteří slouží vládě. Civilizaci definují nejen pěstování plodin a trvalá sídla, ale také propracované hierarchie.

V nich jsou potřební lidé, kteří zaznamenávají a předávají znalosti. Existující primitivní zemědělské společnosti naznačují, že pouhé pěstování plodin nevede ke vzniku úředníků, vlád či učenců.

K tomu je nutné pěstovat takové plodiny, které lze snadno skladovat a přerozdělovat, píší vědci ve studii, v níž předkládají ekonomický pohled na vznik státních struktur.

„Snadná konfiskace uskladněných obilovin, jejich vysoká energetická hustota a trvanlivost umožňují, že si je může leckdo snadno přivlastnit, což usnadňuje vznik elit vybírajících daně,“ píší autoři ve studii.

Zejména obiloviny, jako jsou pšenice, ječmen a rýže stály podle nich u kořenů civilizací. Především v oblasti Úrodného půlměsíce na Blízkém východě, kde se obiloviny vyskytují přirozeně, tak měli lidé vyšší šance na rozvoj moderních společností.

Naopak plodiny jako taro, batáty nebo brambory byly pro tento rozvoj méně významné. Kořenová zelenina a hlízy jsou zpravidla víceleté, musejí se sklízet v určitém období a také jsou hůře skladovatelné. Kultury, které se na ně zaměřovaly, měly proto nižší šanci, že přerostou do civilizace.

Také ve Střední nebo Jižní Americe známe civilizace využívající kořenovou zeleninu, ale jak Mayové, tak Inkové byli částečně závislí na kukuřici, což je plodina způsobem zpracování a pěstování bližší obilovinám ze Starého světa.

Když se dá zabavit obilí…

Je to spíš určitý typ potravin než jeho množství, co hraje do karet vzniku civilizace. To, že tyto potraviny lze snáze uskladnit, ale i to, že je třeba je sklízet v určitém období, vytváří tlak na vznik složitějších společenských uspořádání.

Autoři studie upozorňují, že vzniku států napomáhá situace, kdy se plodiny dají snadno zabavit. Potom je lze vybrat ve formě daní pro další přerozdělení bohatství.

„Bez druhu potravy, kterou mohou elitní jedinci hromadit a chránit, nevnikne žádná společnost dárců a přijímajících, kontrolovaná zákonem a pořádkem,“ cituje žurnál Science Alert jednoho z autorů studie, ekonoma Jorama Mayshara z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

Zdroje:

Nejnovější články