Články autora: Miroslav Krajča

V roce 2005 se dva vědci z NASA posadili k počítači a spočítali, co udělá s délkou dne na Zemi obyčejná betonová přehrada v Číně. Vyšlo jim mikroskopické, ale měřitelné číslo, a stejný typ jevu jinak způsobují jen zemětřesení o síle celých kontinentálních desek. Čína teď staví přehradu, která bude mít třikrát větší výkon, a nikdo zatím nespočítal, co to udělá s planetou.

Indický startup Dognosis tvrdí, že jeho vycvičení psi dokážou v lidském dechu rozpoznat přes dvacet typů rakoviny s přibližně devadesátiprocentní úspěšností. Čísla ale zatím pocházejí jen od samotné firmy a jejích výzkumníků, a produkt navíc podle indických předpisů vůbec nepotřebuje schválení úřadů, protože formálně nejde o diagnostický nástroj.

Po sociálních sítích se šíří tvrzení, že rozsáhlá vědecká analýza prokázala vyšší výskyt rakoviny kůže u lidí používajících opalovací krém, a že nám tak bylo o ochraně před sluncem lháno. Studie, na kterou se příspěvky odkazují, ale ve skutečnosti tvrdí přesný opak toho hlavního čísla, které se šíří jako důkaz, a pochopení rozdílu je důležité pro každého, kdo si letos v létě mazal ramena krémem.

Rok po dokončení sedmého nejvyššího mrakodrapu světa zjistil jeho vlastní hlavní statik, že budova má chybu, kvůli které by ji mohla porazit obyčejná silná bouře. Místo aby chybu zametl pod koberec, sám ji nahlásil a rozjel tajnou noční opravu, na kterou tisíce lidí pracujících uvnitř budovy přes den vůbec nepřišly. Nová kniha o tomto případu, kterou tento měsíc recenzovala CNN, připomíná jeden z nejpřekvapivějších příběhů moderního inženýrství.

Zdánlivě triviální otázka, kdo si na začátku deskové hry hodí kostkou jako první, se proměnila v patnáctiletý mezinárodní matematický výzkum zapojující desítky lidí ze tří kontinentů. Výsledkem je sada obřích dřevěných kostek, které dnes stojí ve vstupní hale nové budovy americké univerzity, a matematický problém, jehož prohledávaný prostor možností byl podle jeho řešitelů srovnatelný s počtem atomů ve vesmíru.

Nejmodernější krevní testy na rakovinu stavějí hlavně na hledání úlomků nádorové DNA v krvi, jenže právě u nejranějších a nejléčitelnějších stadií jich nádor uvolňuje tak málo, že test snadno nic nenajde. Podle nového odborného komentáře i řady čerstvých studií proto pozornost výzkumníků čím dál víc míří k RNA, molekule, která na rozdíl od DNA nepopisuje, co by se mohlo stát, ale co se v těle děje právě teď.