Články autora: Miroslav Krajča
V Antarktidě vznikl nový dialekt angličtiny
19. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Na nejizolovanějším kontinentu světa se cosi nečekaného stalo: vědci stanoucí u břehů ledu začali vyvíjet vlastní akcent. Díky unikátním podmínkám – desetidenní rotaci, absenci mimoanglického prostředí a intenzivní vzájemné interakci – jejich přízvuk mění délku samohlásek a polohy výslovnosti vůči původním národním dialektům. Výsledkem je zcela akusticky měřitelný, ale zatím nepostřehnutelný „antarktický přízvuk“.
Měli jste špatnou noc? Asi budete mít větší hlad. Ale pozor na tenhle návyk
19. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Vědecký výzkum ukazuje, že i jedna jediná noc s nedostatkem spánku dokáže změnit způsob, jak mozek vnímá jídlo. Po probdělém dni se zvyšuje hladina ghrelinu (hormon hladu), klesá leptin (hormon sytosti), zpomaluje se glukózový metabolismus a mozek je citlivější na vysoce kalorické potraviny. Tím začíná cyklus přejídání a zvýšené riziko přibývání na váze – a stačí k tomu jen pár hodin méně spánku.
Lidé se v létě chladí otevřenou ledničkou. Pomůže místo drahé klimatizace?
19. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Léto, vedro, doma dusno. V záchvatu zoufalství někdo otevře dvířka lednice s nadějí, že ochladí místnost alespoň trochu. Na první pohled logické – studený vzduch se linoucí z lednice působí příjemně. Jenže z pohledu fyziky a spotřeby energie jde o naprosto neefektivní a dokonce kontraproduktivní řešení. Otevřená lednice místnost ve skutečnosti nezchladí, ale ohřeje. A ještě vám vystřelí účet za elektřinu.
Čtyři věci, které rozhodnou, zda vaši práci přebere umělá inteligence
18. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Často slyšíme dilema: „vezme mi AI práci?“ Vědecký článek upozorňuje, že to závisí na tzv. 4 S – Speed (rychlost), Scale (škálovatelnost), Scope (rozsah) a Sophistication (sofistikovanost). Kombinace těchto faktorů určí, zda se AI dokáže stát skutečnou alternativou k lidské práci – nebo jen doplňkem. Současná diskuse, jak ukazují odborníci i startupoví zakladatelé, se soustředí spíš na posílení lidského rozměru než jeho zánik.
Restaurátoři maleb v ohrožení. Nová technologie z nich udělá relikt minulosti
17. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
V Cambridge na MIT vzniká čtyřhodinová záchrana renesančního umění: AI technika vytiskne tenkou průhlednou masku přes poškozené malby, opraví spájené části a následně ji odstraní bez zásahu do originálu. Student Alex Kachkine tím zachraňuje díla, která by čekala roky na restaurátora – a otevírá nový rozměr renovace kulturního dědictví.
Titanic: Kolik duší přežilo, a co ovlivnilo jejich osud?
17. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Při tragickém potopení Titaniku na jaře 1912 zemřelo přibližně 1 500 z asi 2 224 cestujících a členů posádky. Počítače, analýzy i dobové statistiky ukazují, že šance na přežití silně závisely na sociální vrstvě, pohlaví a třídě kabiny. Jaké historické a technické okolnosti rozhodly o osudech cestujících, a co se můžeme z tragédie Titaniku poučit dnes?
Kočičí duhovka: Proč vaše kočka nerozpozná červenou?
17. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Kočky nevidí svět černobíle, ale jejich barevná paleta je výrazně omezená. Citlivé na modré, zelenkavé a žluté tóny, červené a zelené barvy vnímají jako šedou. Tento neobvyklý způsob vnímání má kočku přirozeně přizpůsobenou na lov za soumraku – vnímají pohyb a detaily lépe než lidské oko.
Jak Jules Verne předběhl dobu: Co jste nevěděli o Nautilu a kapitánu Nemovi
16. 6. 2025
|
Miroslav Krajča
Dvacet tisíc mil pod mořem od Julese Vernea je považováno za jedno z nejvlivnějších dobrodružství sci‑fi literatury. Jeho vliv přesahuje moře: inspirovalo oceánografii, ponorkový průmysl i moderní steampunk. Přesto málokoho napadne, že původní název byl úplně jiný, že postava kapitána Nema byla zpolitizována, a že některé verze byly cenzurovány kvůli ruské diplomacii. Přinášíme devět fascinujících faktů o díle, která znáte – ale možná ne zcela…