Až dosud statistiky varovaly: počet lidí s demencí roste. Nová mezinárodní studie ale odhaluje optimistický trend – riziko rozvoje demence u starších generací skutečně pokleslo, a to především u žen. Hlavními hybateli jsou vzdělání, zlepšení zdraví srdce a léčba zhoršeného sluchu. Nicméně, s ohledem na stárnutí populace může absolutní počet nemocných i nadále stoupat.

Neurodegenerativním onemocněním, jako je třeba Alzheimerova choroba, trpí po celém světě více než 55 milionů lidí. Většinou způsobuje postupnou ztrátu paměti, což snižuje kvalitu a důstojnost lidského života. Vědci z Case Western Reserve University v americkém Ohiu však přišli na způsob, jak průběh choroby zvrátit. 

Nedávné studie našly souvislosti mezi konzumací alkoholu a zrychleným rozvojem nejběžnější a závažné formy demence, Alzheimerovy choroby. I malé množství je nebezpečné. Pokud jde o jeho konzumaci, vědci radí co největší umírněnost.

Evropská komise (EK) v reakci na doporučení Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě. Lék sice je revoluční a znamená určitý pokrok v boji proti této formě demence, použitelný bude ale jen pro velmi úzkou skupinu pacientů. Uzdravit je přitom nedokáže.

Demencí trpí v Německu asi 1,4 milionu lidí, výskyt nemoci však není v žádném případě rovnoměrný. Častěji tuto neurodegenerativní chorobu dostanou občané někdejšího Východního Německa (NDR) než jejich spoluobčané žijící v regionech, které dříve patřily k Západnímu Německu. Proč tomu tak je, popsal Institut Roberta Kocha.

Alzheimerovu chorobu, nejčastější příčinu demence, považujeme za nemoc spojenou se stárnutím. Až deset procent všech případů však tvoří pacienti mladší 65 let. U nich hovoříme o časném nástupu. V bezpečí před ní ale nejsou ani lidé mladší 30 let. Vědce zděsila v roce 2023 diagnóza teprve u 19letého Číňana.