Články s tagem: dobývání vesmíru

Vesmír

Jak poznáme vzdálené obyvatelné planety? Díl druhý

Existují další světy vhodné pro život i někde "tam venku"? Podobně se možná při pohledu na noční oblohu alespoň jednou ptala většina z nás. Astronomové ale na otázku navazují a ptají se: Pokud ano, za jakých podmínek – kde je máme hledat a byli bychom vůbec schopni takové planety zachytit? 
Vesmír

Kolik je v naší galaxii obyvatelných planet? Možná víc, než si myslíme

Hemží se naše vesmírné okolí životem, nebo je Země s přítomností živých organismů osamocenou výjimkou? Odpověď na tuto otázku nedává spát celým generacím badatelů.
Vesmír

Jak poznáme vzdálené obyvatelné planety? Díl první

Existují další světy vhodné pro život i někde "tam venku"? Podobně se možná při pohledu na noční oblohu alespoň jednou ptala většina z nás. Astronomové ale na otázku navazují a ptají se: Pokud ano, za jakých podmínek – kde je máme hledat a byli bychom vůbec schopni takové planety zachytit? Nedávná konference The Astrophysics of Planetary Habitability se zabývala právě těmito tématy. Jaké odpovědi i nové otázky nám přinesla?
Vesmír

Megalomanský Mars. Na rudé planetě řádily vlny tsunami až tisíckrát větší než na Zemi

Rudou planetu dnes pokrývá suchá mrazivá pustina. Vlivem nízkého atmosférického tlaku se na jejím povrchu takřka nikdy neudrží tekutá voda – tu zde nalezneme buď ve formě ledu, nebo vodní páry. Kapalná zůstává jen výjimečně, za přítomnosti vhodných příměsí, a vždy jen po krátkou dobu. Dnešní Mars tak rozhodně není žádnou rajskou zahradou. Před miliardami let tomu ale mohlo být docela jinak.
Vesmír

Udržují oceánské slapy kapalnou vodu v nitrech měsíců a planet?

Ve sluneční soustavě známe hned několik těles s podpovrchovými oceány a o řadě dalších se domníváme, že je mají. Odkud ale tělesa získávají teplo, které udrží vodu kapalnou? U větších těles může významně přispívat vnitřní ohřev rozpadem radioaktivních prvků. Zejména u těles s vyšší výstředností nebo v orbitální rezonanci s dalšími měsíci se může silně projevit i slapový ohřev. Předpokládalo se, že při něm by se uvolňovalo teplo zejména ve vnější ledové slupce či v horninovém jádře, tedy v pevných látkách. Je to ale všechno? Robert Tyler z Goddardova kosmického střediska NASA, který minulý týden navštívil Katedru geofyziky MFF UK a konferenci Living Planet Symposium, si to nemyslí
Vesmír

Obíhají kolem superchladné hvězdy sestry Země?

Velikostí jsou srovnatelné se Zemí, ale o podmínkách panujících na jejich povrchu zatím víme velmi málo a obíhají kolem hvězdy dramaticky odlišné od našeho Slunce – to jsou tři planety, jejichž objev vzbudil velkou pozornost vědecké obce i široké veřejnosti. Jak je budeme moci zkoumat a zjistit, nakolik jsou Zemi skutečně (ne)podobné?
Vesmír

Hypotetická devátá planeta by mohla mít prsty v hromadných vymíráních

Období hromadných vymírání, při kterých několikrát vymřela velká část pozemských druhů, jsou jedněmi z nejděsivějších a zároveň nejvíce fascinujících událostí v historii Země. Snad každý někdy slyšel o konci éry dinosaurů před 65 miliony let, který zřejmě zapříčinil dopad obrovského asteroidu v oblasti dnešní střední Ameriky.
Vesmír

Jsou některé měsíce Saturnu jen 100 milionů let staré?

O sluneční soustavě jsme zvyklí uvažovat jako o místě téměř neměnném od doby záhy po jejím vzniku, ale ve skutečnosti jde o systém, který se stále vyvíjí. Příkladem mohou být Saturnovy vnitřní měsíce Mimas, Enceladus, Tethys, Dione a Rhea. Nová práce naznačuje, že se pravděpodobně po zničení předchozích měsíců vzájemnou srážkou zformovaly možná jen před pouhými 100 miliony let.