Pod slovem sopka si většinou představíme horu, z jejíhož vrcholku se do okolí rozlévá směs roztavených hornin, láva, o teplotě několika stovek stupňů Celsia. Učí nás tomu zkušenost ze Země, Měsíce, Marsu, Merkuru i Venuše, kde se s doklady sopečné činnosti vyvrhující roztavené silikáty setkáváme běžně. Nicméně jak lépe poznáváme sluneční soustavu, zjišťujeme, že sopečná činnost může mít i značně bizarnější podobu. Na některých ledových měsících totiž existují sopky, které do svého okolí chrlí směs vody, krystalků ledu, různých solí a plynů v procesu odborně označovaném jako kryovulkanismus. A jak dokládají nejnovější poznatky získané sondou Dawn z trpasličí planety (1) Ceres, kryovulkanismus se může vyskytovat i mnohem blíže ke Slunci, než jsme si původně mysleli.

Hvězd s planetárními systémy nalezneme v naší galaxii více než dost. Dokonce i planety, které by teoreticky mohly hostit život, patrně nejsou výjimkou. Živé organismy podle našich poznatků povstaly na Zemi relativně rychle, během několika stovek milionů let, takže se nezdá, že by vznik života byl extrémně vzácnou událostí. Zůstává otázkou, za jakých podmínek se mohou vyvíjet komplikovanější a potažmo inteligentnější bytosti, potenciální zakladatelé celoplanetárních a mezihvězdných společností.

Hledání života ve vesmíru nepřestává lidstvo fascinovat ani ve druhé dekádě jednadvacátého století. Objevy minulých desetiletí na jednu stranu přinesly zjištění, že to s "klasickými" vědou, literaturou i filmem provařenými útočišti života jinde ve sluneční soustavě nebude úplně růžové. 

Maličký Saturnův měsíc si po nás připravil nové překvapení: Nedaleko od míst, kde z jeho "tygřích pruhů" tryskají obří gejzíry, zaznamenala sonda Cassini teplotní anomálie. Co znamenají?

Náš Měsíc vznikl přibližně 100 milionů let po zformování Země zčásti právě ze zemského materiálu vyvrženého katastrofální kolizí s jiným tělesem. Šlo ale o jedinou velkou srážku, nebo o dopad více menších těles?

Určitě jste už slyšeli, když někdo žertem zmínil, že ho postihla "pracovní deformace". Pokud byste zrovna hovořili s astronautem, myslel by to v podstatě doslova. Při pobytu ve vesmíru se totiž v lidském mozku odehrávají změny, jak prokázal výzkum vědců z univerzity v Michiganu.