Články s tagem: dobývání vesmíru

Magazín

Znáte příběh vesmírného Titaniku?

Amerika před třiceti lety přišla o iluzi, že raketoplány jsou nezničitelné. Chlouba její techniky skončila na dně oceánu – stejně jako "nepotopitelný" Titanic. 
Vesmír

Kde hledat vesmírné civilizace? Nejslibnější by mohly být kulové hvězdokupy

Známý americký astronom a popularizátor vědy Carl Sagan prohlásil, že kdyby byli lidé jedinou inteligentní formou života ve vesmíru, bylo by to plýtvání místem. Stačí se podívat na noční nebe poseté tisíci hvězd a musíme mu dát za pravdu. Úplně jinou otázkou ovšem je, kolik vesmírných civilizací můžeme nalézt v našem kosmickém okolí. 
Magazín

Satelitní války na spadnutí

Napadlo vás někdy, nakolik zranitelní jsme v souvislosti s rostoucí závislostí na technologiích? V digitální éře začínají být pozemní války pomalu pasé. Abyste paralyzovali celou zemi, stačí sestřelit nebo ovládnout pár satelitů. Stojí svět na prahu satelitních válek? 
Vesmír

Jak se žije na orbitě: Vesmírná stanice slaví 17. výročí

Když se 6. prosince 1998 na nízké oběžné dráze Země spojily první dva moduly Mezinárodní vesmírné stanice (ISS): ruská Zarya a americká Unity, v dějinách světové kosmonautiky se to zapsalo jako jedna z klíčových historických událostí. Od té doby se ISS rozšířila na celkem patnáct hlavních natlakovaných modulů a již osmnáctým rokem slouží mezinárodnímu výzkumu vesmíru.
Příroda

Život v Mrtvém moři: Výzkum extrémních prostředí na Zemi

Počátkem nového akademického roku Univerzita Karlova tradičně udílela čestné tituly úspěšným mezinárodním vědcům spolupracujícím na zajímavých projektech i s českými odborníky na UK. Čestný doktorát tentokrát obdržel i profesor Aharon Oren z Jeruzalémské univerzity, který se ve své práci věnuje extremofilním mikroorganismům žijících ve velmi slaném prostředí, takzvaným halofilům. Jeho práce se dotýká nejen studia zajímavého extrémního života na Zemi, například ve známém Mrtvém moři, ale potažmo i možností co do života na Marsu či ledových měsících.
Vesmír

Proč je Mars zamrzlou pustinou? Možná za to mohou sluneční erupce

Mars poutá lidskou představivost od pradávna. Z řeckých mýtů se přesunul do centra vědeckého zájmu, ale to na jeho zajímavosti nijak neubralo. Ještě před 100 lety čekali někteří astronomové, o autorech fantastické literatury nemluvě, na Marsu rozvinuté civilizace nebo alespoň mnohobuněčné živočichy a rostliny. S pokračujícím průzkumem se ovšem očekávání smrskla přes lišejníky až k pouhým jednobuněčným organismům – obdobám pozemských bakterií. 
Vesmír

Na vesmírné stanici se to hemží 'vetřelci'

Bakterie a další mikroorganismy jsou na povrchu naší planety takřka všudypřítomné a v nezanedbatelném množství se vyskytují i hluboko pod zemí a vysoko v atmosféře. Některé druhy přežijí sterilizaci párou o teplotě stovek stupňů celsia, další si lebedí v prostředích plných těžkých kovů a dalších pro "vyšší" organismy zaručených jedů a ještě jiné v klidu rozchodí zásah radiací deset tisíckrát silnější než jaká by zabila člověka. Na tyto nezmary ale narazíme také v důkladně sterilizovaných prostředích – lékaři by mohli vyprávět. 
Vesmír

Co zatím víme o Plutu a jeho měsících?

Čím je způsobena obrovská rozmanitost povrchu Pluta, hluboké kaňony na Charonu či jasný povrch menších měsíců Hydry a Nix? NASA nedávno zveřejnila první souhrnnou publikaci o Plutu a jeho systému na základě dat z červencového průletu New Horizons. Sice jde zatím o vyhodnocení teprve zlomku celkových dat, ale i tak nám napovídá více o tomto záhadném systému.