Články s tagem: fyzika
Vědci ve srážkovém urychlovači vytvořili kapičky hmoty z raného vesmíru
27. 12. 2018
|
Pavel Vachtl
Krátce po Velkém třesku existovala hmota ve vesmíru ve stavu, zcela odlišném od podoby, ve které ji známe dnes. Byla velmi stlačená, hustá a podrobená extrémně vysokým tlakům a teplotám, které dnes ve vesmíru pravděpodobně už nikde neexistují. Přesto se americkým fyzikům podařilo takovou hmotu vyrobit ve srážkovém urychlovači.
Za temnou hmotu i enegii může kosmický oceán o záporné hmotnosti, tvrdí nová hypotéza
8. 12. 2018
|
Ladislav Loukota
Jaká je podstata vesmíru? Na to se kosmologie a astrofyzika snaží najít řešení, co je věda vědou. Už zhruba sto let platí představa, že to, co z kosmu vidíme, je nejspíše jenom malou frakcí jeho opravdové podoby. Naučili jsme se používat termíny jako "temná hmota" nebo "temná energie", které by měly vyplňovat 96 procent zbylé neviditelné kosmické hmoty. Taková odpověď však uspokojuje jenom část fyziků. Jeden britský proto nyní přišel s alternativním vysvětlením, které je sice neméně prapodivné, ale o fous logičtější. V jeho modelu by totiž vesmír mohl být plný oceánu tekutiny o negativní hmotnosti vyluzující negativní gravitaci.
Zemské jádro je pevné, ale elastické. Objevil se první důkaz
3. 11. 2018
|
Ladislav Loukota
Ačkoliv je zemské jádro ukryté pod našima nohama, jeho poznání se doposud vzpíralo známým možnostem vědy. S nadsázkou lze říct, že více toho víme o povrchu Pluta, než kolik je potvrzeno o fungování pozemského jádra. Důvod tohoto rozporu je prostý - Pluto můžeme pozorovat z prolétající sondy, zatímco dostat se do jádra je o poznání náročnější i rizikovější. Nová práce chorvatsko-australského geofyzika Hrvoje Tkalčiče však přišla s možností nepřímé detekce projevů jádra - a podařilo se jí tak prokázat, že zemské jádro je skutečně pevné.
Nejsilnější lidmi vytvořené magnetické pole explodovalo brzy po svém vzniku
8. 10. 2018
|
Ladislav Loukota
Až čtyřistakrát silnější než magnetická rezonance – právě takové intenzity dosáhlo magnetické pole, které krátce vytvořil tým japonských vědců. Ačkoliv pokus neměl dlouhého trvání a skončil "ohňostrojem", dokazuje naše lepšící se schopnosti kontrolované manipulace s elektromagnetismem.
Fyzici poprvé pozorovali rozpad Higgsova bosonu
29. 8. 2018
|
Ladislav Loukota
Od objevu Higgsova bosonu, k velké nevůli částicových fyziků přezdívanému jako "Božská částice", letos uplynulo již šest let. Absence navazujících velkých objevů by mohla vyvolávat dojem, že částicová fyzika od té doby spí na vavřínech - ve skutečnosti však pokračuje v katalogizaci a ověřování vlastních výsledků. Nejnověji to je znát z ohlášení dlouho toužebně očekávaného pozorování rozpadu Higgsova bosonu na jiné fundamentální částice.
Tajemství černých děr, 2. díl: Jak vznikly černé díry nehvězdného původu
15. 6. 2018
|
Pavel Vachtl
Černé díry jsou velmi hmotná a zároveň extrémně hustá vesmírná tělesa. Často vznikají zborcením hvězd do sebe. Je to však je jeden - svým způsobem zároveň nejnudnější - ze způsobů jejich vzniku. Druhý díl mikroseriálu se proto věnuje černým dírám "nehvězdného původu".
Čeští vědci dokázali zobrazit molekuly v subatomárním rozlišení
10. 6. 2018
|
Ladislav Loukota
S jednoduchým mikroskopem má zkušenost snad každý ještě ze základní školy. Nejnovější rastrovací mikroskopy s atomárním rozlišením však dosahují takové přesnosti, že stále lépe zobrazují i samotné molekuly, atomy a vazby – to pak materiálové fyzice dává celou novou paletu možností. Nově se svým submolekulárním mikroskopem pochlubil i tým českých vědců z Prahy a Olomouce, za významného přispění kolegů z Číny. Podařilo se jim totiž vůbec poprvé změřit iontové hydráty sodíku.
Škvoří křídla: Zázrak obcházející matematické zákony
4. 4. 2018
|
Jan Toman
Škvory obvykle bereme za obyčejný, možná trochu otravný, hmyz. Vzrušit nás na nich obvykle dokáže jen hemživá mrštnost, se kterou po odhalení zaplují do nejbližší štěrbiny, a s tím spojené historky o zalézání do uší. Anglický název škvorů, earwig, dokonce můžeme ze staré angličtiny přeložit jako "ušní brouci". Škvoři přitom do uší nezalézají o nic častěji než jakýkoli jiný hmyz a nějaké propichování bubínku klíšťkami na zadečku je holý nesmysl. Tvrdé tvarované štěty slouží škvorům při páření, lovu, nebo obraně. Jazykovědci proto soudí, že známá povídačka vznikla mezi prostým lidem až druhotně a původně dalo název "ušním broukům" něco docela jiného – jejich křídla.