Články s tagem: fyzika

Černé díry jsou velmi hmotná a zároveň extrémně hustá vesmírná tělesa. Často vznikají zborcením hvězd do sebe. Je to však je jeden - svým způsobem zároveň nejnudnější - ze způsobů jejich vzniku. Druhý díl mikroseriálu se proto věnuje černým dírám "nehvězdného původu".

S jednoduchým mikroskopem má zkušenost snad každý ještě ze základní školy. Nejnovější rastrovací mikroskopy s atomárním rozlišením však dosahují takové přesnosti, že stále lépe zobrazují i samotné molekuly, atomy a vazby – to pak materiálové fyzice dává celou novou paletu možností. Nově se svým submolekulárním mikroskopem pochlubil i tým českých vědců z Prahy a Olomouce, za významného přispění kolegů z Číny. Podařilo se jim totiž vůbec poprvé změřit iontové hydráty sodíku. 

Škvory obvykle bereme za obyčejný, možná trochu otravný, hmyz. Vzrušit nás na nich obvykle dokáže jen hemživá mrštnost, se kterou po odhalení zaplují do nejbližší štěrbiny, a s tím spojené historky o zalézání do uší. Anglický název škvorů, earwig, dokonce můžeme ze staré angličtiny přeložit jako "ušní brouci". Škvoři přitom do uší nezalézají o nic častěji než jakýkoli jiný hmyz a nějaké propichování bubínku klíšťkami na zadečku je holý nesmysl. Tvrdé tvarované štěty slouží škvorům při páření, lovu, nebo obraně. Jazykovědci proto soudí, že známá povídačka vznikla mezi prostým lidem až druhotně a původně dalo název "ušním broukům" něco docela jiného – jejich křídla.

Pět let poté, co se spojenému týmu MIT a Harvardovy univerzity podařilo vytvořit unikátní "molekulu" světla skrze donucení interakce dvou různých fotonů, svou práci vědci posunuli na vyšší úroveň. Vytvořili podobnou interakci ze tří fotonů. Nová forma světla by se mohla hodit v kvantových počítačích zítřka – pokud se podaří přijít s dalšími formami reakce částic světla.

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala trojice Američanů Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru, oznámila v úterý Královská švédská akademie věd.

Tým vědců z Washingtonské státní univerzity pod vedením M. A. Khamehchiho prý vytvořil materiál, na němž pozoroval zápornou či negativní hmotnost. Objev, který převzala i řada českých medií, popisovali novináři "fyziku postavenou na hlavu" (noviny The Independent) či něco, co nám "umožní studovat černé díry" (The Telegraph). Ke smůle nadšenců byl však skutečný objev docela jiného a poněkud nudnějšího rázu – médiím totiž z textu vypadlo jedno důležité slovíčko.