Články s tagem: fyzika
Grafen se blíží dosažení supravodivosti za pokojové teploty
12. 3. 2018
|
Ladislav Loukota
Supravodivost je jako jeden z klíčů k budoucím technologiím skloňována již po několik generací. Přinést by nám mohla snadnější levitaci, novou generaci baterií i přesnější lékařské skenery. Ačkoliv supravodivosti již dosáhneme, leccos by se usnadnilo, kdybychom ji uměli provozovat za běžných teplot – objev blížící se k této ideji však nyní hlásí tým z MIT. Vše přitom spočívá v relativně prostém sendvičovém uspořádání jedné vrstvy grafenu na druhou.
Vědci vyrobili novou formu světla, může sloužit uvnitř kvantových počítačů
1. 3. 2018
|
Ladislav Loukota
Pět let poté, co se spojenému týmu MIT a Harvardovy univerzity podařilo vytvořit unikátní "molekulu" světla skrze donucení interakce dvou různých fotonů, svou práci vědci posunuli na vyšší úroveň. Vytvořili podobnou interakci ze tří fotonů. Nová forma světla by se mohla hodit v kvantových počítačích zítřka – pokud se podaří přijít s dalšími formami reakce částic světla.
Velký hoax: Jak to bylo s 'negativní hmotností'?
19. 7. 2017
|
Ladislav Loukota
Tým vědců z Washingtonské státní univerzity pod vedením M. A. Khamehchiho prý vytvořil materiál, na němž pozoroval zápornou či negativní hmotnost. Objev, který převzala i řada českých medií, popisovali novináři "fyziku postavenou na hlavu" (noviny The Independent) či něco, co nám "umožní studovat černé díry" (The Telegraph). Ke smůle nadšenců byl však skutečný objev docela jiného a poněkud nudnějšího rázu – médiím totiž z textu vypadlo jedno důležité slovíčko.
Mohou lidé vidět jednotlivé fotony? Podle nejnovějšího výzkumu ano!
27. 7. 2016
|
Jan Toman
Obvykle máme tendenci přiřazovat větší smyslové výkony zvířatům, než člověku. Údaje o tom, kolikrát citlivější je čich nebo zrak toho kterého živočicha, spolehlivě dokážou přitáhnout naši pozornost a vyburcovat fantazii. Někdy na tom ale nejsme tak špatně ani my sami. Ba co víc, v některých případech zřejmě evoluce našich smyslových orgánů dosáhla maxima možného. Jak nedávno oznámil tým evropských a amerických vědců v časopise Nature Communications, naše oko je s největší pravděpodobností schopné zachytit i dopad jednoho jediného fotonu na sítnici.
Praha pomohla Einsteinovi k teorii relativity. Jak?
18. 3. 2016
|
red
Speciální teorie relativity sice "pochází" z Bernu, bez Prahy by ale možná vůbec nebyla. Právě v české metropoli se totiž jejímu autorovi, slavnému fyzikovi Albertu Einsteinovi, srovnaly myšlenky.
Co se šíří rychleji než světlo, ale neporušuje Einsteinovu teorii
18. 2. 2016
|
Viktor Skalák
Když Albert Einstein poprvé předpověděl, že šíření světla ve vesmíru je všude stejné, mimo jiné světlu přiřknul konečnou rychlost: 299792458 metrů za sekundu — touto rychlostí obletíte zemi osmkrát za sekundu. To však není celý příběh. Vlastně, pouhý začátek.
Je temná hmota podobnější té běžné, než jsme si mysleli?
20. 10. 2015
|
Julie Nováková
Povaha temné hmoty, která podle dosavadních dat tvoří zhruba čtvrtinu z celkového součtu hmoty a energie ve vesmíru, představuje jednu z hlavních záhad moderní kosmologie. Co když je ale řešením hádanky její neexistence? Podle teoretického fyzika Glenna Starkmana z Clevelandské university může být to, co považujeme za temnou hmotu, jen nám známou hmotou "v přestrojení".
Zemřel Charles Townes, otec laseru
28. 1. 2015
|
Lukáš Grygar
Není maser jako laser, ale od jednoho vedla přímá cesta k druhému. Maser zesiluje mikrovlny, laser světlo. Oba vynálezy propojila osoba významného amerického fyzika Charlese Harda Townese.