Škvory obvykle bereme za obyčejný, možná trochu otravný, hmyz. Vzrušit nás na nich obvykle dokáže jen hemživá mrštnost, se kterou po odhalení zaplují do nejbližší štěrbiny, a s tím spojené historky o zalézání do uší. Anglický název škvorů, earwig, dokonce můžeme ze staré angličtiny přeložit jako "ušní brouci". Škvoři přitom do uší nezalézají o nic častěji než jakýkoli jiný hmyz a nějaké propichování bubínku klíšťkami na zadečku je holý nesmysl. Tvrdé tvarované štěty slouží škvorům při páření, lovu, nebo obraně. Jazykovědci proto soudí, že známá povídačka vznikla mezi prostým lidem až druhotně a původně dalo název "ušním broukům" něco docela jiného – jejich křídla.

Supravodivost je jako jeden z klíčů k budoucím technologiím skloňována již po několik generací. Přinést by nám mohla snadnější levitaci, novou generaci baterií i přesnější lékařské skenery. Ačkoliv supravodivosti již dosáhneme, leccos by se usnadnilo, kdybychom ji uměli provozovat za běžných teplot – objev blížící se k této ideji však nyní hlásí tým z MIT. Vše přitom spočívá v relativně prostém sendvičovém uspořádání jedné vrstvy grafenu na druhou.

Pět let poté, co se spojenému týmu MIT a Harvardovy univerzity podařilo vytvořit unikátní "molekulu" světla skrze donucení interakce dvou různých fotonů, svou práci vědci posunuli na vyšší úroveň. Vytvořili podobnou interakci ze tří fotonů. Nová forma světla by se mohla hodit v kvantových počítačích zítřka – pokud se podaří přijít s dalšími formami reakce částic světla.

Indická raketa PSLV-C38 v pátek časně ráno SELČ vynesla na oběžnou dráhu kolem Země první českou technologickou nanodružici VZLUSAT-1. Na svých internetových stránkách o tom informoval český Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLU), který tento malý satelit vyvinul ve spolupráci s českými firmami a univerzitami.

Obvykle máme tendenci přiřazovat větší smyslové výkony zvířatům, než člověku. Údaje o tom, kolikrát citlivější je čich nebo zrak toho kterého živočicha, spolehlivě dokážou přitáhnout naši pozornost a vyburcovat fantazii. Někdy na tom ale nejsme tak špatně ani my sami. Ba co víc, v některých případech zřejmě evoluce našich smyslových orgánů dosáhla maxima možného. Jak nedávno oznámil tým evropských a amerických vědců v časopise Nature Communications, naše oko je s největší pravděpodobností schopné zachytit i dopad jednoho jediného fotonu na sítnici.

Speciální teorie relativity sice "pochází" z Bernu, bez Prahy by ale možná vůbec nebyla. Právě v české metropoli se totiž jejímu autorovi, slavnému fyzikovi Albertu Einsteinovi, srovnaly myšlenky.