Články s tagem: inovace a technologie
I roboti mají předsudky. Kdo za to může?
24. 2. 2019
|
red
O lékařích se nejčastěji mluví jako o mužích, o vyučujících pro změnu jako o ženách. S výběrem auta si necháme raději poradit od muže, zatímco vlídná slova na helplince čekáme od ženy. Svět je natolik plný předsudků, že je podvědomě učíme i umělou inteligenci.
Umělá inteligence se zlepšila poté, co se naučila spát
17. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
V debatách kolem automatizace práce a příchodu inteligentních stojů se občas objevuje argument, že mašiny žádný odpočinek nepotřebují. Mohou přece pracovat bez ustání 24 hodin denně, 7 dní v týdnu! Jak ale připomíná nová studie, i umělým neuronovým sítím "spánek" prospívá k daleko vyšší efektivitě. Zdá se, že období klidu by mohlo být pro vyšší inteligenci jakousi nezbytností.
Laser umí nově přenášet zvuk přímo do lidského ucha
5. 2. 2019
|
Ladislav Loukota
Poslouchat zvukový záznam je dnes zcela běžnou součásti našeho života. Ještě před sto lety však šlo o luxus a dvě století nazpět o pouhý sen. Principy reprodukce zvuku se však v praxi příliš neliší od toho, jak byly vyvinuty v druhé polovině 19. století. Možná se ale blíží nová revoluce – laserová reprodukce zvuku slibuje možnost přenášet zvukový záznam na metrovou vzdálenost od zdroje tak, aby zvukovou stopu slyšel jenom sám posluchač.
'Kouzelníci' z MITu dokázali zmenšit objekty až na tisícinu jejich objemu
3. 2. 2019
|
Pavel Vachtl
Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) přišli s novou metodou, která slibuje vytvářet velmi malé objekty s jemnými detaily zhruba 50 nanometrů, navíc prakticky jakéhokoliv tvaru. Čím menší je však nějaký objekt, tím hůře se zpravidla vyrábí a upravuje. "Kouzelníci" z MIT pod vedením profesora Edwarda Boydena proto nejdříve vytvořili model kýženého objektu ve větším měřítku a následně jej speciálním postupem zmenšili až na tisícinu objemu, a to beze změny tvaru, tedy velikostních poměrů. Jak se jim to povedlo?
Nový sken mozku umí rozeznat jednotlivá slova lidské reči
31. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Není možná daleko den, kdy se pacienti s pokročilou sklerózou (ALS) dočkají zcela nového pomocníka. Nová studie totiž s pomocí technologie skenování mozkové aktivity, strojového učení a syntezátorů řeči proměnila mozkovou činnost ve srozumitelnou řeč. Byť to ještě automaticky neznamená, že vědci dovedou číst slova, která si pacient "představuje", mohl by výzkum právě k takovému cíli výrazně napomoct.
Umělá inteligence by mohla pomoct rozkrýt pašování lidí
28. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Společnost Quantexa přišla s nápadem na novou technologii využívající strojové učení, která by mohla pomoct bezpečnostním složkám ve stopování pašování lidí nebo praní peněz. Její umělá inteligence má být schopná rozeznávat kontext daného prostředí - díky sledování "stopy peněz" by tak prý měla v dohledné době odhalovat doposud skryté zločiny. Není to však jediná vize toho, jak by umělé inteligence mohly proměnit svět policejní práce.
Bleskové skenování mozku je tisíckrát rychlejší než dřív
21. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Optické a elektronové mikroskopy nám napomohly v 21. století učinit celou řadu nových objevů o tom, jak funguje mozek. Jejich příslib však rozhodně není vyčerpán – nejnověji to dokazuje studie Massachusettského technologického institutu, která v praktických podmínkách dosáhla až tisícinásobného zrychlení zobrazovacích metod sledujících rozmístění neuronů a mozkových sítí obecně. Podařilo se díky tomu zobrazit části mozku myši a celý mozek mouchy v doposud nepoznané rychlosti.
MIT vyvinula vdechnutelnou mRNA. Mohla by vést k novým typům léků
16. 1. 2019
|
Ladislav Loukota
Léčba plicních onemocnění se dnes stále mnohdy musí omezovat na nepřímou– doručit léky přímo do plic je totiž složité. Vystavit plicní tkáně efektivním chemikáliím může vést spíše k dalším respiračním problémům než k vyléčení nemoci. Co kdyby však vznikla metoda, která by umožnila plicím vdechnout jenom základní "komponenty" léku a poté si účinnou látku vyrobit přímo v plicích, tedy bez ohrožení dýchání samotného? Právě to slibuje nový objev z dílny MIT a londýnské Imperial College.