Umělá inteligence by mohla pomoct rozkrýt pašování lidí

- Technologie autor: Ladislav Loukota

Společnost Quantexa přišla s nápadem na novou technologii využívající strojové učení, která by mohla pomoct bezpečnostním složkám ve stopování pašování lidí nebo praní peněz. Její umělá inteligence má být schopná rozeznávat kontext daného prostředí - díky sledování "stopy peněz" by tak prý měla v dohledné době odhalovat doposud skryté zločiny. Není to však jediná vize toho, jak by umělé inteligence mohly proměnit svět policejní práce.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: DreamWorks Pictures

Odhaduje se, že jenom ve Spojených státech je do země proti své vůli vpašováno 35 až 170 tisíc lidí - zejména dětí a žen, mnohdy využívaných k nelegální práci, sexuálnímu vykořisťování, ale i nelegální práci. Obchod s lidmi přitom nutně nesouvisí s ožehavým tématem migrace. Ta je totiž typicky (z hlediska příchozích) dobrovolná - i proto se obchodování s lidmi také přezdívá "novodobé otroctví". Moderní komunikační technologie a možnost vést zašifrovaný hovor se vzdálenou osobou však komplikují odhalování podobných případů.

Podle rozhovoru serveru Next Big Future s Alexonem Bellem, prezidentem Quantexy, má AI jeho společnosti zvládat zpracování až 15 miliard finančních záznamů s cílem rozkrýt nelegální či podezřelé transakce. Systém je samozřejmě spolehlivý jenom tak, jak průhledné a dostupné jsou záznamy převodů peněz. Bell se však dušuje, že již nyní jeho společnost pomáhá bankám odhalovat rizikové transakce uživatelů.

Pomocí odhalení podezřelých převodů tak lze například identifikovat nevěstinec, kde dochází k sexuálnímu vykořisťování žen, a jehož majitelé perou získané peníze skrze svůj jiný podnik. Jinou možností jsou chytré algoritmy pro rozpoznávání tváří. Ty by zase na veřejně dostupných databázích mohly být s to identifikovat obličeje ztracených či pohřešovaných osob, dějí nevyjímaje.

Je samozřejmě nasnadě, že sběr dat nebo zaměření umělé inteligence se stále neobejde bez lidské práce v poli a prvotnímu identifikování podezřelých případů či sběru dat obecně. Případy, kdy podobné systémy již fungovaly, rozhodně existují. Indická policie například předloni s podobným algoritmem během čtyř dní identifikovala na 3000 ztracených dětí.

Prakticky všichni odborníci se shodují, že algoritmy umělé inteligence můžou přinést zcela nové nástroje pro boj se zločinem. Otázkou je však časový horizont této aplikace. Dočkáme se umělých detektivů v příští dekádě nebo až mnohem později? S tím ostatně souvisí i prokazatelnost AI metod. Poslouží-li k "propojení" jich spáchaných, ale prozatím neznámých kriminálních činů, může být AI dobrým sluhou. Ale co "predikce" zločinů zatím nespáchaných? Jak spolehlivá bude AI v podobném úkonu, a jak se bude podobný úkon i prokazovat, je zatím notně neznámé.

Umělí detektivové zítřka

První nápady podobného druhu jsou přitom již dávno tady. Ačkoliv nejvíce se média věnují čínskému systému "sociálního kreditu". V tom algoritmy pro rozpoznávání obličejů hraní nenulovou roli, páteř systému však stojí stále na lidech. Daleko zajímavější jsou proto pokusy britské policie a/nebo britských vědců. Ti se totiž v posledním půlroce začali možnostem umělé inteligence také věnovat stále výrazněji.

Vědci Cardiffské univerzity tak například vyvinuli systém VeriPol, který pomocí analýzy textu dovede v 80 procentech případů rozeznat, když jedinec policii lže nebo si přikresluje své svědectví. Britský systém NSAD chce rovněž s využitím strojových algoritmů predikovat rizika toho, se se někdo stane pachatelem či obětí trestného činu. Birminghamská West Midlands Police by ráda na jaře tohoto roku systém uvedla do testovací fáze. Londýnská a velšská policie již rovněž několik let testují další systém, který by měl podezřelé identifikovat na základě rozpoznávání tváří.

Dosavadní reálné výsledky nejsou příliš povzbudivé, jenom ve Walesu poslední zmíněný systém z 2470 případů špatně identifikoval 2279 ohlášení. Těžko zatím soudit, jak úspěšná bude predikce zločinu. Posuneme-li však horizont až za rok 2030 nebo 2040, je možné si představit statisticky významnou úspěšnost. Stejně tak ale prozatím nevíme, co se bude dít v okamžicích, kdy se podobná predikce bude mýlit...

Postupně a na základě dalších dat se každopádně takovéto algoritmy zlepšují- Pokud budou mít přístup k nějaké centrální databázi a budou s to přiřadit tváře k hledaným osobám, mohou se kamerové systémy stát velmi mocným nástrojem identifikace zločinců, časem snad i potenciálních zločinců. Je nasnadě, že kolem podobných nápadů začíná vznikat i debata nad tím, kam až může policie v podobných projekcích zajít.

Tak či onak se však zdá, že nás v příštích letech čeká zcela nový typ kontroverze související s umělou inteligencí. A také možná efektivní systém, který může být v demokratické společnosti dobrým sluhou bezpečnostních složek, ale v méně svobodné společnosti i příliš efektivním drábem.

Informace o systému Quantexa najdete na webu společnosti

Tagy: umělá inteligence věda a poznání inovace a technologie