Malé, ale šikovné. Jsou to vůbec nejmenší stroje o rozměru pouhých molekul. Dokážeme je ovládat a ony mezi sebou umí komunikovat. Mohou změnit medicínu.

Naučíme se využívat umělou inteligenci v medicíně? Vše ukazuje na to, že taková aplikace je blíže, než by mnozí donedávna odhadovali.

Nanotechnologie, imunoonkologie, umělá inteligence – svět experimentální medicíny letos přišel s celou řadou pokročilých nápadů, jak léčit nejrůznější lidské problémy. Ačkoliv jenom malá část letošních lékařských vynálezů došla testování na lidech, naplní-li se alespoň polovina z nich, v příštím desetiletí nás zřejmě čeká zcela revoluční série změn v medicíně. Předzvěstí toho je ostatně skutečnost, že jsme se zřejmě dočkali narození prvních geneticky upravených lidí. Připomeňte si všechny medicínské milníky roku 2018.

Operace lebky patří mezi zákrok, před jehož vidinou zamrazí pacientům i dnes. Tým u Miamské univerzity přesto přinesl důkazy o tom, že v předkolumbovském Peru je prováděli zdejší doktoři s překvapivě vysokou profesionalitou. Objev staví do kontextu kvalitu medicíny ve srovnání se stejným obdobím v Evropě – a připomíná, že po většinu lidských dějiny bylo naše chování tělesných funkcí značně omezené.

V osobnostech, jakými byl James Marion Sims, se zračí paradox dějin. Na jednu stranu významně přispěl k pokroku v medicíně, zároveň při tom ale trpěli lidé. Kdo byl muž, který je nazýván "otcem moderní gynekologie"?

Antibiotická rezistence je velkým strašákem moderní medicíny. Hrozí totiž, že jedny z nejvýznamnějších léčiv se v dohledné době stanou proti řadě nemocí neúčinné. Spojenému americko-francouzskému týmu se ovšem možná podařilo objevit a popsat zcela novou třídu antibiotik, které proti patogenům zasahují způsobem, proti němuž nemají rezistentní bakterie prozatím obranu.