Není krev jako krev

Medicína samozřejmě typem 0 disponuje již dnes - je ho však již z principu nedostatek. Obecně lze krevní skupiny třídit na čtyři základní typy A, B, AB a právě 0 - právě takto je před víc než sto lety popsali vídeňský doktor Karl Landsteiner a český psychiatr Jan Jánský.

Podobný popis je samozřejmě notně zjednodušený, v reálu zná medicína víc než 350 různých krevních skupin. Všechny se však odlišují přítomností či nepřítomností různých povrchových antigenů, které propůjčují jednotlivým krevním skupinám charakteristickou fazónu, podle níž ji rozeznává imunitní systém.

Pokud se člověku do žil dostane nesprávná krev, okamžitě na ni začíná útočit imunitní systém. V závislosti na zdravotním stavu a množství cizí krve může situace vést k různé škále zdravotních problémů, v extrémním případě až k selhání ledvin, šoku či smrti.

Klinická praxe samozřejmě ne vždy dává doktorům na prověření krevního typu pacienta dostatek času. Ve velmi akutních případech je proto pacientům podána krevní skupina 0, kterou může přijmout kdokoliv (lidé s "nulku" však smějí přijmout jenom skupinu 0).

Co je vlastně na skupině 0 tak magického, že ji imunitní sytém přijímá bez ohledu na typ? Je to především absence antigenů A a B, stejně jako přítomnost protilátek vůči chybějícím antigenům.

Pokud bychom dovedli antigeny podobně odstranit i u jiných krevních skupin, mohli bychom tak vlastně "přetvořit" různé krevní skupiny na typ 0. To by mohlo vyřešit velkou část problému nedostatku krve - typ 0 je totiž dnes nutné šetřit právě pro akutní případy, a zbylé krevní typy je tak potřeba rovnoměrně distribuovat s maximální úsporností. Pokud by však bylo možné podržet v zásobě jenom velké množství typu 0, výrazně by to zjednodušilo klinickou praxi a omezilo nezbytné diagnostické procesy při každé transfúzi.

A tím se dostáváme k aktuální práce Univerzity Britské Kolumbie.

Pravá krev

V té se týmu Dr. Stephena Witherse podařilo odstranit antigeny ze skupiny A na skupinu 0. Vědci přitom předpokládají, že navazující práce prokáží i možnost přeměny skupiny B a AB na skupinu 0. "Zvláště jsme nás zajímaly enzymy, které nám mohou umožnit odstranit antigeny A nebo B z červených krvinek," sdělil Withers v tiskové zprávě. "Jsem optimistický ohledně objevu nové slibné možnosti, jak z běžné darované krve vytvořit univerzální."

Výzkumníci testovali mnoho jiných přístupů včetně toho, zda by k procesu nemohly být využity například enzymy živočichů živících se krví, jako jsou komáři či pijavice. Činili tak přitom s pomocí metagenomických nástrojů, které nebyly ještě pár let nazpět k dispozici.

Vědci při hledání funkčních procesů vložili do bakterie E.coli miliony genů různých organismů, které byly dříve identifikovány jako geny enzymů potenciálně odpovědné za požadovaný proces, a postupným procesem eliminace (sledováním bakterií, které nedělaly nic či dělaly málo) si vyškrtávali enzymy, které byly nedostatečné.

Jako krmení střevní bakterie

Nakonec byl kritický enzym vystopován uvnitř lidské střevní mikroflóry. Jedná se o glykosylované bílkoviny nazývané muciny, které se nacházejí na střevní stěně a poskytují cukry sloužící symbiotickým střevním bakteriím jako záchytné body i krmivo.

Antigeny na povrchu červených krvinek, tzv. aglutinogeny, mají přitom rovněž základ v glukóze, odhalený enzym tak zjednodušeně zbavuje krev cukru podobnou metodou, kterou cukrem krmí střevní bakterie.

Tradičně je třeba podotknout, že Withersova práce rozhodně není zcela první svého druhu – změnit různé krevní skupiny na typ 0 se podařilo i dříve, možná si ještě můžete pamatovat na 11 let starou zprávu, kde byl za totéž oslavován tým profesora Henrika Clausena z Kodaňské univerzity.

Withersova práce však tvrdí, že se ji podařilo proces zjednodušit až třicetinásobně oproti podobným starším metodám. Nově identifikovaný enzym je zkrátka v roli biokatalyzátoru efektivnější než postupy starší. To nemusí nutně znamenat, že i kanadská studie přímo povede ke klinickým testům na lidech – postupné pilování procesu přeměny krve na skupinu 0 však s touto studií zjevně pokročilo dále kupředu.

"Je samozřejmé, že budeme muset ještě projít řadou klinických testů, abychom se ujistili, že metoda nemá žádné nežádoucí účinky," uzavřel sdělení Withers, "Zatím ale vše vypadá velmi nadějně."

Výsledky Withersovy studie byly prezentovány na 256. Národním setkání Americké chemické společnosti.