Teorií snažících se vysvětlit nezištné pomáhání druhým u řady zvířecích druhů i lidí je mnoho. Teď se mezi ně přidala jedna, která navrhuje, že za toto chování mohou infekce jinými organismy.

Historii lidstva můžeme číst i jako dějiny zničujících epidemií. První nám patrně na mysli vytane Černá smrt, epidemie dýmějového moru, která v polovině čtrnáctého století vyhubila na území Evropy a Asie možná až třetinu všech obyvatel. Ani tato "matka všech nemocí" se ale co do úmrtnosti nemůže rovnat nákazám, které Evropané zavlekli do Ameriky po jejím objevení Kryštofem Kolumbem. Teprve před nedávnem se přitom výzkumníkům podařilo identifikovat původce té nejsmrtelnější z nich – s největší pravděpodobností šlo o paratyfus.

Růžový pepř možná není tak známý jako pepř černý, ale zejména v různých kořenících směsích se už i v Česku docela zabydlel. Kupodivu jde o plod rostliny jen velmi vzdáleně příbuzné pepřovníku černému. Zatímco původce černého pepře pochází z Indie, keřovité stromy pepřovce brazilského, které plodí jasně rudé kuličky růžového pepře, rostou až v daleké Jižní Americe.

"V chemtrailech jsou na hliníku namražené bakterie, z nichž jeden druh je obzvlášť nebezpečný – toxoplasma. Je to mutant, něco mezi virem a bakterií. Té se dá zbavit častým pitím kávy bez mléka během dne, …"

Když prší, je to jako by se do jejího těla zapichovaly miliony jehliček. Každý lok sousto ji v krku pálí jako šlehání kopřiv, o koupání v bazénu si může nechat jenom zdát. Rachel Wawricková, jejíž příběh přináší britský server BBC, je jedním ze zhruba třicítky lidí na světě, kteří mají jednu z nejhorších možných alergií – na vodu.

Představte si, že se jednoho dne probudíte a uvědomíte si, že jste mrtví. Nesmysl? Ne, jedna z nejpodivnějších nemocí, která je tak vzácná, že se o ní téměř neví. Pacienti si při něm myslí, že jsou po smrti, nemají vnitřnosti, zahnívají nebo že rovnou neexistují.