V roce 2025 byla Nobelova cena za fyziologii či medicínu udělena Mary Brunkow, Fredu Ramsdellovi a Shimonu Sakaguchimu za průlomový výzkum toho, jak imunitní systém zabrání útoku na vlastní buňky — proces známý jako periferní imunitní tolerance. Objev regulátorových T-buněk otevírá cestu novým terapiím autoimunitních onemocnění, rakoviny či transplantací. Jejich práce ukazuje, že tělo má „strážce“, kteří hlídají, kdy imunitní buňky mají útočit a kdy se uklidnit. Právě tato jemná rovnováha může být klíčem ke zvládnutí řady destruktivních imunitních chorob.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Švýcar Jacques Dubochet, Američan narozený v Německu Joachim Frank a Brit Richard Henderson za vývoj kryoelektronové mikroskopie. Jedná se o moderní zobrazovací metodu, která zjednodušuje a zlepšuje viditelnost biomolekul. Oznámila to ve středu Královská švédská akademie věd, podle níž může nová metoda přispět například k vývoji nových léků.

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala trojice Američanů Rainer Weiss, Bary Barish a Kip Thorne za klíčový příspěvek k pozorování gravitačních vln ve vesmíru, oznámila v úterý Královská švédská akademie věd.

Nobelovu cenu za fyziku dostala trojice britských vědců působících ve Spojených státech David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za pokrok v chápání tajemství hmoty. Královská švédská akademie věd ocenila jejich výzkum topologických vlastností hmoty a jejích změn. 

Letošní Nobelovu cenu za medicínu a fyziologii dostal japonský biolog Jošinori Ósumi. Jedenasedmdesátiletý laurát byl oceněn za výzkum mechanismu autofagie, při které buňky požírají část vlastního obsahu, aby se zbavily nežádoucích komponentů, například bakterií.

Sestava Nobelových cen, zřejmě nejvýznamnějšího a rozhodně neznámějšího vědeckého ocenění na světě, pro rok 2015 je kompletní. Tradičně byla jako poslední vyhlášena jména nositelů ocenění za výzkum v oblasti ekonomie a naskýtá se tak ideální příležitost stručně shrnout jména a objevy letos oceněných laureátů.