Nobelovu cenu dostal výzkum, který pomůže v boji proti rakovině
8. 10. 2025 – 14:12 | Člověk | Miroslav Krajča | Diskuze:
V roce 2025 byla Nobelova cena za fyziologii či medicínu udělena Mary Brunkow, Fredu Ramsdellovi a Shimonu Sakaguchimu za průlomový výzkum toho, jak imunitní systém zabrání útoku na vlastní buňky — proces známý jako periferní imunitní tolerance. Objev regulátorových T-buněk otevírá cestu novým terapiím autoimunitních onemocnění, rakoviny či transplantací. Jejich práce ukazuje, že tělo má „strážce“, kteří hlídají, kdy imunitní buňky mají útočit a kdy se uklidnit. Právě tato jemná rovnováha může být klíčem ke zvládnutí řady destruktivních imunitních chorob.
Ve světě medicíny je Nobelova cena symbolem zásadního objevu, který může změnit podobu léčby. V roce 2025 cenu získali tři badatelé právě za odhalení mechanismů, které umožňují imunitnímu systému rozpoznat vlastní tkáně a neútočit na ně. V Nobelově zdůvodnění Komise uvádí, že jejich objevy o periferní imunitní toleranci a zejména o regulačních T-buňkách „zajišťují, že imunitní systém nerozpozná vlastní tělo jako nepřítele“.
Mary Brunkow, Fred Ramsdell a Shimon Sakaguchi identifikovali roli genu FOXP3 ve vývoji a funkci regulačních T-buněk, které působí jako „brzda“ imunitního systému. Mutace v tomto genu jsou spojovány s autoimunitními syndromy, což ukazuje na klíčovou roli této cesty v rovnováze mezi obrannou reakcí a vlastním tělem.
Objev regulačních T-buněk není úplně nový — Sakaguchi již v 90. letech upozorňoval na subpopulaci T-buněk, která tlumí imunitní odpověď. Brunkow a Ramsdell posunuli tuto doménu dopředu tím, že identifikovali molekulární značky a mechanismus řízení tohoto systému.
Tato disciplína — periferní imunitní tolerance — doplňuje dřívější koncept centrální tolerance, kdy se v dětském vývoji odstraňují imunitní buňky, které rozpoznávají vlastní struktury. Nový pohled ukázal, že i “hotové” imunitní buňky musí být dál kontrolovány, aby se zabránilo autoimunitě.
Jedním z klíčových posunů je využití regulačních T-buněk jako terapeutického nástroje. Již nyní existují klinické studie, které se pokoušejí modulovat jejich aktivitu — například v léčbě revmatoidní artritidy, cukrovky typu 1, lupus či v kontextu transplantací, kde se espera, že tyto buňky pomohou minimalizovat odmítnutí orgánu.
Objev je také významný pro onkologii: některé formy tumoru využívají regulační T-buňky k útlumu protinádorové imunity. Porozumění jejich regulaci může vést k novým strategiím, jak „vypnout brzdu“ navíc tam, kde je imunitní reakce žádoucí.
Reakce odborné komunity byly nadšené, ale objev přináší i výzvy. Jak selektivně ovlivnit regulační buňky, aniž by se vytvořilo přílišné potlačení imunity? Jak zajistit, že terapie nebude mít vedlejší účinky? Otázky zůstávají.
Pro Mary Brunkow a Freda Ramsdella oznámení přišlo ve chvíli, kdy jeden z nich byl na dalším výzkumu mimo dosah médií, což vzbudilo historky o “překvapení Nobelovou cenou”.
Ačkoliv plná terapeutická využitelnost regulačních T-buněk ještě není dosažena, tento objev jasně patří k milníkům imunologie — dává „hlavního hráče“ do příběhu, jak tělo brání samo sebe, aniž by oslabilo obrannou sílu.
