Od chvíle, kdy se začaly prodávat první kufry na kolečkách, letos uplyne půl století. A moderní verzi tohoto zavazadla používáme pouhé čtvrtstoletí. Přitom je to tak užitečná a triviální věc…

Příroda nám dokáže připravit lecjaké překvapení. A může to být i milé překvapení. Třeba takové, že se před námi objeví unikátní živočišný druh, který od devatenáctého století nikdo nespatřil a který je veden jako vyhynulý.

Dinosaury máme spojené s představou několikatunových gigantů. Do této skupiny živočichů však patřil i okřídlený tvoreček, který vážil pouhé dva gramy a létal.

Seznamte se: Jmenuji se C/2019 Q4 Borisov a pocházím z jiných končin vesmíru.

Stačí se zadívat na hejna ptáků, která právě migrují do teplých krajin, aby člověku došlo, že tito opeřenci musí oplývat důmyslnými způsoby navigace. Jedním z nejdůležitějších smyslů, které při svých cestách využívají, je i vnímání magnetického pole. To, že se chovají, jako by měli v hlavě kompas, potvrdily i experimenty. Ba co víc, touto schopností se mohou chlubit i velcí savci a řada dalších živočichů. Přesto až do nedávna zůstávalo záhadou, jaké buňky jsou za vnímání magnetického pole zodpovědné a jak to dělají.

Na první pohled šlo o neuvěřitelný úspěch. Na druhý o nešťastné selhání. Po odeznění úvodních emocí je konečně čas si v klidu shrnout, jak se to má s přistáním modulu Philae na kometě a úspěchem celé mise sondy Rosetta.