Trilobiti jsou jedněmi z nejznámějších a nejprozkoumanějších pravěkých tvorů. Jejich zkameněliny se nachází v prvohorních vrstvách celého světa. V tuzemsku navíc trilobitům na popularitě přidává fakt, že jsou jejich pozůstatky nerozlučně spojené s rozvojem české paleontologie. Za zmínku v tomto ohledu stojí zejména Barrandien, oblast mezi Prahou a Plzní proslavená mnoha skvělými nalezišti pozůstatků prvohorních tvorů. 

Vydry si obvykle spojujeme s roztomilými obyvateli vodních toků, kteří prosluli svou hustou kožešinou. Kvalitní kožich je také důvodem, proč se s vydrami dnes setkáváme už jen řídce. Opravdoví milovníci živočišné říše si vybaví snad ještě impozantní a vysoce inteligentní vydry mořské ze severního Pacifiku, které mohou dosáhnout až váhy okolo čtyřiceti kilogramů a žádný problém jim nedělá ani louskání mušlí pomocí kamenů. Ani ty se ale nemohou rovnat třetihorním vydrám, které se podle čínských paleontologů proháněly mokřady provincie Jün-nan před zhruba šesti miliony lety.

Zárodečný vývin ptáků se stal jedním ze základů moderní embryologie. Stádia, kterými prochází embryo slepice, jsou prozkoumaná stejně, ne-li lépe než obdobná stadia člověka. Embryonální vývoj dinosaurů, jejichž jedinou přežívající linií moderní ptáci jsou, je ovšem záhadou.

Paleontologie se v posledních letech rozvíjí mílovými kroky. Co se zdálo před desítkami let nemožné, je dnes realitou. Třeba takové hledání pozůstatků měkkých tkání. Na počátku 20. století představovaly podobné nálezy naprostou raritu a výzkumníci se soustředili takřka výhradně na kosti, ulity a krunýře.

Asi každého někdy napadlo, jak asi byli barevní dinosauři. Zkameněliny zpravidla uchovávají pouze zbytky tvrdých tkání, a tak jsme v tomto ohledu byli donedávna odkázáni na vlastní fantazii, nebo představivost filmových tvůrců. Výjimečně kvalitní fosilie s konzervovanými pozůstatky měkkých tkání zanechalo jen několik obyvatel druhohorní souše. 

V současnosti můžeme na nebi spatřit dvě skupiny aktivně létajících tvorů: ptáky a netopýry. V druhohorách bychom se ale mohli místo létajících savců setkat se skupinou starší – dnes již vymřelými ptakoještěry, kteří na rozdíl od všeobecného přesvědčení nepatřili mezi dinosaury a (na rozdíl od ptáků, kteří se z dinosaurů vyvinuli) tvořili samostatnou větev druhohorních plazů. Délka jejich vlády, impozantní vzhled a leckdy úctyhodná velikost provokují lidskou představivost dodnes.