Články s tagem: paleontologie
Příroda
Jak se chovaly pravěké velryby? Záhadu odhalili svijonožci přisedlí na jejich tělech
20. 2. 2018
|
Jan Toman
Migrační trasy moderních velryb můžeme sledovat pomocí dálkového snímkování, lokátorů a dalších technických vymožeností. Ani ty nejlepší "hračky" nám ale neřeknou o chování velryb všechno. Zcela nepoužitelné jsou potom při studiu vymřelých kytovců. Otázky, zda migrovaly už nejstarší třetihorní velryby, kudy jejich trasy mohly vést, nebo jaké faktory prostředí migraci ovlivňovaly, proto donedávna zůstávaly záhadou. Jak se ale nově ukazuje, takřka dokonalý záznamník o pohybech dávných kytovců možná zachovali svijonožci přisedlí na jejich tělech.
Příroda
Jak a proč člověk ochočil psa?
27. 12. 2017
|
Jan Toman
Pes není jen nejstarším společníkem člověka, ale také prvním tvorem, kterého si naši předkové ochočili a vyšlechtili podle svých představ. Počátky tohoto úsilí tonou v šeru věků. Rozhodně ale nešlo o jednoduchý proces. Lidé navazovali spojenectví s vlky opakovaně a na mnoha místech, psi se ještě dlouho se svými divokými předky křížili a těsná vazba mezi člověkem a jeho nejlepším přítelem vznikala jen postupně.
Příroda
Seznamte se s 'Drákulou', který sál krev i dinosaurům
26. 12. 2017
|
Jan Toman
Klíště na sobě našel někdy přisáté prakticky každý. Tito drobní roztoči patří mezi nejrozšířenější krvesajné členovce na světě. Už jen pocit, že na sobě člověk hostí parazita, není nic příjemného, o možném přenosu bakteriálních a virových infekcí nemluvě. Jak ale vyplývá z posledních nálezů, "klíšťáci" nejsou žádnou horkou novinkou. Tělíčka zalitá v jantaru dokazují, že klíšťata prosperovala už v druhohorách a ráda si smlsla dokonce i na dinosauří krvi.
Příroda
Objevy o dinosaurech boří původní představy. Nebyli samotáři, rádi se tulili
5. 11. 2017
|
red
Paleontologům se podařil unikátní objev, který dokazuje, že dinosauři byli mnohem společenštější, než jsme si dosud mysleli. Nově objevený druh společně hnízdil a dokonce se v noci k sobě tulili jako současní ptáci. Představy o dinosaurech jako samotářských a nesnášenlivých zvířat začínají brát za své.
Příroda
Evropští šavlozubí tygři podle nejnovějšího výzkumu vymřeli až docela nedávno
1. 11. 2017
|
Jan Toman
Zatímco se po Americe šavlozubí tygři proháněli ještě v poslední době ledové, měli vědci dosud za to, že v Evropě své špičáky zatínali do kořistí naposledy před několika miliony let. Analýza mitochondriálního DNA několika evropských zkamenělin ale ukázala, že se i na Starém kontinentě poslední doby ledové přece jen dožili. Nebo se tam jen zpětně rozšířili jejich američtí a asijští příbuzní?
Příroda
Paleontologové odhalili, jak rostly první stromy. Zapomeňte na letokruhy
31. 10. 2017
|
Jan Toman
Více než čtyři miliardy let připomínaly suchozemské oblasti Země povrch cizí planety. Před zhruba třemi sty padesáti miliony let se původně mrtvá místa změnila – všechny jen trochu příhodné oblasti pokryl příkrov úrodné půdy a zeleně, který pozměnil fungování pozemských ekosystémů směrem k dnešnímu stavu. Stěžejní roli v celém přerodu přitom hrál zejména jeden typ organismů – stromy.
Příroda
Koho se báli ankylosauři? Zbarvení druhohorních 'tanků' naznačuje, že se museli skrývat
27. 9. 2017
|
Jan Toman
Dnešní velcí býložravci se potýkají s mužstvím problémů, predace mezi ně ale nepatří. Dospělí sloni nebo nosorožci jsou tak velcí, že si na ně za normálních okolností netroufne žádný z pozemských dravců. Spolu s tím se u nich stírá i řada přizpůsobení, která jejich drobnější příbuzné před predátory chrání. Mnoho z nich se týká zbarvení.
Člověk
Zub jako důkaz: Lidé přišli do Asie daleko dříve, než se soudilo
11. 9. 2017
|
Jan Toman
Historie lidského rodu je pořádně zamotaná. Dnes už například můžeme s jistotou prohlásit, že do našeho genofondu na různých místech a v různých časech přispívaly i další druhy rodu Homo. Pořád ale platí, že se předkové moderních lidí vyvinuli v Africe. Černý kontinent jim také následně posloužil jako odrazový můstek k osídlení zbytku světa. Přesné načasování jednotlivých migrací – včetně té nejspektakulárnější, která započala už v Africe – ale zůstává nejasné. Nově se navíc ukazuje, že ty úvodní mohly být daleko dávnější, než si doposud výzkumníci mysleli.