Ketamin je chemickou látkou s dlouhou, pohnutou a nesmírně zajímavou historií. Farmakologové ho prvně syntetizovali v 60. letech 20. století jako anestetikum nového typu. Postupně vystřídal roli prostředku k vyřazení vědomí, léku tlumícího bolest, rekreační drogy, nástroje psychologického výzkumu a poněkud překvapivě také antidepresiva. Ve všech oblastech své aplikace přinesl větší či menší revoluci. A to přesto, že dodnes není zcela jasné, jaké funkce mozku a jakými cestami vlastně ovlivňuje. 

Po padesátce mnohem snadnější podlehnout roztržitosti. Snadnější ztráta pozornosti ale nemusí být vůbec špatná, jak dokázali vědci z Torontské univerzity. Díky nepozornosti mozek vnímá i druhořadé informace, které mu tak pomáhají řešit problémy kreativněji. 

Představte si, že se jednoho dne probudíte a uvědomíte si, že jste mrtví. Nesmysl? Ne, jedna z nejpodivnějších nemocí, která je tak vzácná, že se o ní téměř neví. Pacienti si při něm myslí, že jsou po smrti, nemají vnitřnosti, zahnívají nebo že rovnou neexistují.

S poruchou autistického spektra (PAS) se podle současných statistik rodí jedno až dvě děti ze sta. To je 700 milionů lidí napříč zeměkoulí, s jejichž zaměstnáváním si společnost stále moc neví rady. Jejich potenciál tak zůstává zbytečně nevyužitý.

Většina lidí to dobře zná: Pocit, že na daném místě jste už v té dané situaci někdy byli a cítili jste se úplně stejně jako nyní. Přitom víte, že to není možné. Jev známý jako déjà vu už někdy zažily dvě třetiny lidí. Ale ani to zatím vědcům nepomohlo k objevu, co ho vlastně způsobuje.