Party droga jako antidepresivum: Vědci začínají chápat, jak skutečně účinkuje

- Člověk autor: Jan Toman

Ketamin je chemickou látkou s dlouhou, pohnutou a nesmírně zajímavou historií. Farmakologové ho prvně syntetizovali v 60. letech 20. století jako anestetikum nového typu. Postupně vystřídal roli prostředku k vyřazení vědomí, léku tlumícího bolest, rekreační drogy, nástroje psychologického výzkumu a poněkud překvapivě také antidepresiva. Ve všech oblastech své aplikace přinesl větší či menší revoluci. A to přesto, že dodnes není zcela jasné, jaké funkce mozku a jakými cestami vlastně ovlivňuje. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Pokusy o výrobu příbuzných látek s ještě výhodnějšími vlastnostmi proto vesměs selhaly. Po sériích neúspěšných experimentů se ale možná začíná blýskat na lepší časy.

Do poloviny minulého století byli lékaři při operacích nuceni používat anestetika založená na barbiturátech či opiátech – nebezpečných látkách s mnoha vedlejšími účinky, nezřídka tlumících srdeční činnost, dech a vyvolávajících závislost.

Od 50. let se však začala objevovat anestetika úplně nového typu, látky s disociativními vlastnostmi – zjednodušeně chemikálie rozpojující různé úrovně zpracování informací v mozku. Mezi ně lze zařadit také ketamin.

Výraznou vlastností těchto látek je fakt, že navozují změněné stavy vědomí charakteristické celou škálou projevů od halucinací, pocitů tělesné proměny či cestování, splývání a rozpouštění, až po změny chování. Ketamin je v tomto ohledu relativně "nejkrotší" a v lidské medicíně je proto jakožto anestetikum využíván dodnes. Kvůli svým "vedlejším účinkům" však záhy našel svébytné uplatnění.

Tajemství ketaminu

Není žádným tajemstvím, že už od doby hippies představuje zejména na západě přes všechna rizika spojená se svým užíváním poměrně rozšířenou rekreační drogu i látku užívanou k "rozšíření vědomí". Díky svým unikátním vlastnostem ovšem může sloužit rovněž k modelování různých psychických onemocnění, například schizofrenie.

Skutečně průlomové jsou ovšem antidepresivní účinky ketaminu. Na rozdíl od prakticky všech léků určených k léčení deprese, jejichž účinky se zpravidla dostaví až za několik týdnů, začíná působit prakticky okamžitě. Pořád s sebou ale nese také ostatní, z tohoto pohledu nežádoucí, účinky, nemluvě o tom, že se jeho antidepresivní účinek relativně rychle vytrácí.

Podle zkušeností s jinými léky by nemělo být těžké prozkoumat chemickou strukturu ketaminu, probádat jeho účinky v mozku a otestovat škálu příbuzných látek s cílem vybrat tu s nejvýhodnějšími vlastnostmi. Jenže ouha. Ketamin působí na mnoha místech současně, ovlivňuje mnoho fyziologických drah a není vůbec jasné, jaké jeho účinky spolu nerozlučně souvisí a jaké mohou být jen "vedlejší".

Nová cesta

Výzkum českých vědců z Národního ústavu duševního zdraví například ukázal, že intenzita změněných stavů vědomí, například halucinací, přímo souvisí se silou antidepresivního účinku. Experimenty s příbuznými látkami proto nepřinesly kýžené výsledky. Tyto potenciální léky sice nezpůsobovaly nežádoucí účinky, v prokazatelné míře ale nefungovaly ani jako antidepresiva.

Dlouhou dobu se mělo za to, že hlavní cestou, kterou ketamin ovlivňuje mozkové buňky, je blokování NMDA receptorů na povrchu neuronů. To mělo spolu s dalšími subtilnějšími vlivy vést k přestavbě sítě mozkových buněk a změnám jejího fungování.

Nejnovější studie ovšem ukazují, že klíčovým může být ve skutečnosti vliv ketaminu na "podpůrné" gliové buňky, které obklopují neurony a poskytují jím veškerý servis. Jejich povrch se pod vlivem ketaminu v laboratorním experimentu zásadně měnil, bílkovinné komplexy cestovaly na nová místa a působily vytváření většího množství mezibuněčných spojů. To vše mělo za následek i použití klasických antidepresiv.

Ketamin ovšem uvedené změny způsobil během pouhé čtvrthodiny. Neúspěšně testované látky příbuzné ketaminu sice blokovaly NMDA receptory, k uvedeným přestavbám povrchu gliových buněk ovšem nevedly. To by naznačovalo, že změny na povrchu gliových buněk mohou být důležitější.

Celá záležitost samozřejmě ještě není uzavřená. Látky příbuzné ketaminu například může být nutné k navození efektu používat ve větších koncentracích. Aktuální výsledky ale rozhodně slibují nové cesty výzkumu.

 Zdroj: Reardon S (2017): Party drug's power to fight depression puzzles scientists. Nature 545

Tagy: psychické poruchy lékařský výzkum drogy a závislost zdraví a životní styl věda a poznání

Zdroje: Vlastní