Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američanka Frances Arnoldová, Američan George Smith a Brit Gregory Winter. Ocenění experti využili techniku zvanou řízená evoluce k vytvoření nových bílkovin, které mají širokou škálu upotřebení od výroby nových léků po produkci biopaliv. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Polovina ocenění připadne podle akademie Arnoldové, druhou polovinu si rozdělí Smith a Winter.

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová za průlomové objevy v oboru laserové fyziky - konkrétně za vytvoření prostředků, které umožňují prostřednictvím laseru ovlivňovat svět. 

Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó za vývoj speciální imunologické léčby rakoviny. Jejich výzkum využívá schopnosti imunitního systému napadat rakovinné buňky. Jména laureátů v pondělí oznámil stockholmský Karolinský institut.

Bylo to období pádu západořímské říše a Evropa tak byla zmítána chaosem – plundrování a masakry se však odehrávaly nejen v Městě měst, ale i v malé vesničce na pobřeží ostrova Öland na území dnešního Švédska. Tým archeologů tu odkryl důkazy o tom, že kolem roku 450 našeho letopočtu byla většina osady za záhadných důvodů pobita.

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Švýcar Jacques Dubochet, Američan narozený v Německu Joachim Frank a Brit Richard Henderson za vývoj kryoelektronové mikroskopie. Jedná se o moderní zobrazovací metodu, která zjednodušuje a zlepšuje viditelnost biomolekul. Oznámila to ve středu Královská švédská akademie věd, podle níž může nová metoda přispět například k vývoji nových léků.

Nobelovu cenu za fyziku dostala trojice britských vědců působících ve Spojených státech David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za pokrok v chápání tajemství hmoty. Královská švédská akademie věd ocenila jejich výzkum topologických vlastností hmoty a jejích změn.