Nobelovku za fyziku mají Francouz, Američan a Kanaďanka za 'laserovou revoluci'. Jeden z oceněných trhl rekord
2. 10. 2018 – 12:16 | Nedd | šar | Diskuze:
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali Američan Arthur Ashkin, Francouz Gérard Mourou a Kanaďanka Donna Stricklandová za průlomové objevy v oboru laserové fyziky - konkrétně za vytvoření prostředků, které umožňují prostřednictvím laseru ovlivňovat svět.
Polovina ocenění připadne podle akademie americkému vědci Ashkinovi "za vývoj optické pinzety a její využití v biologických systémech". Optická pinzeta dokáže svými laserovými rameny bez poškození uchopit miniaturní částice, atomy, viry a další živé buňky a manipulovat s nimi.
K zachycení a přemísťování mikro- a nanočástic využívá optická pinzeta mechanického účinku zaostřeného svazku laserového záření. Tlak záření posouvá částice ke středu svazku a udrží je tam.
Druhou polovinu ceny si odnášejí společně Francouz Mourou a Kanaďanka Stricklandová "za metodu generování velmi intenzivních ultrakrátkých optických pulzů", což má široké uplatnění v průmyslu i v lékařství. Nejznámějším využitím zmíněné techniky jsou v současné době laserové operace očí, kterých jsou prováděny miliony ročně po celém světě.
K vytvoření vysoce intenzivních ultrakrátkých laserových pulzů využili Mourou a Stricklandová techniku zesilování laserového svazku zvanou chirped pulse amplification (CPA). Ta je založená na časovém roztažení impulzu před zesílením a jeho následné kompresi. Časové prodloužení laserového impulzu je potřebné ke snížení intenzity laserového svazku tak, aby jeho velká intenzita nepoškodila aktivní médium, ve kterém se svazek zesiluje. Po zesílení v několika laserových zesilovačích se svazek zase zkrátí v optickém kompresoru.
Šestadevadesátiletý Ashkin je nejstarším laureátem Nobelovy ceny, Stricklandová je teprve třetí ženou s Nobelovou cenou za fyziku.
Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oznámením Nobelovy ceny za lékařství. Tu dostali Američan James P. Allison a Japonec Tasuku Hondžó za vývoj speciální imunologické léčby rakoviny.
Ve středu se svět dozví laureáta ceny za chemii a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.
Nobelova cena za literaturu letos udělena nebude a to kvůli skandálu, který otřásl Švédskou akademií, jež ji uděluje. Francouz Jean-Claude Arnault spjatý s akademií byl v pondělí za znásilnění odsouzen k dvouletému trestu vězení.
Vedle medaile a diplomu na oceněné čeká i finanční prémie, která letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (22,4 milionu korun českých). Ceny budou jako každý rok předány v den výročí smrti Alfreda Nobela 10. prosince.
Arthur Ashkin (96)
- Ashkin se stal ve svých 96 letech nejstarším nositelem Nobelovy ceny; dosud byl nejstarší americký ekonom ruského původu Leonid Hurwicz, který obdržel Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2007 ve svých 90 letech.
- Až do odchodu do důchodu v roce 1992 pracoval čtyřicet let v Bellových laboratořích. Jeho výzkumy vedly v 80. letech k vynálezu optické pinzety, kterou lze přesně manipulovat s mikroorganismy. Jeho bádáním se inspiroval další přední fyzik Steve Chu, který obdržel Nobelovu cenu v roce 1997.
- Narodil se 2. září 1922 v Brooklynu. Vystudoval fyziku na Kolumbijské univerzitě a během války se podílel na vývoji speciálních elektronek (magnetronů) využívaných při výrobě vojenských radarů. Na Cornellově univerzitě vystudoval jadernou fyziku.
- Je členem řady odborných společností a na svém kontě má téměř 50 patentů.
- I v pokročilém věku se po odchodu do důchodu věnoval svému oboru ve své domácí laboratoři.
- Jeho bratr Julius se podílel na projektu Manhattan, tedy výrobě první americké atomové bomby. Má i sestru, další sestra zemřela v mladém věku.
Gérard Mourou (74)
- Francouzský průkopník v oboru elektrického inženýrství a výzkumu laserů. Se svými kolegy z Michiganské univerzity, kde působil od roku 1988 jako profesor katedry elektrotechniky a informatiky, přispěl k výzkumu magnetooptického Kerrova jevu.
- Narodil se 22. června 1944 v Albertville, vystudoval fyziku na univerzitě v Grenoblu a v roce 1973 získal doktorát na Univerzitě Paříž VI.
- Studoval a působil jako profesor také například na prestižní pařížské polytechnice (École Polytechnique) a dalších vysokých školách. Byl ředitelem laboratoří v pařížském technickém ústavu ENSTA. V roce 1990 založil a vedl na Michiganské univerzitě centrum pro výzkum ultrarychlých optických jevů (CUOS).
- V roce 2012 obdržel Řád čestné legie.
Donna Stricklandová (59)
- Průkopnice v oblasti laserové optiky, předsedkyně americké Optické společnosti (OSA). Nobelovu cenu za fyziku získala za práci, kterou vytvořila při svém doktorandském studiu.
- Narodila se 27. května 1959 v kanadském Guelphu, v roce 1981 vystudovala fyziku na McMasterově univerzitě v Hamiltonu ve státě Ontario a v roce 1989 získala doktorát z optiky na Univerzitě v Rochesteru.
- V letech 1988-1991 pracovala v kanadské Národní radě pro výzkum (NRC), potom přešla do laserového oddělení Národní laboratoře Lawrenceho Livermora v Kalifornii.
- V roce 1992 začala pracovat v Technologickém středisku pro fotoniku a optoelektronické materiály při Princetonské univerzitě. V roce 1997 se stala odbornou asistentkou a později profesorkou fyzikálního oddělení Univerzity ve Waterloo. Zde její ultrarychlá laserová skupina vyvinula laserové systémy vysoké intenzity pro nelineární optické výzkumy.
- V Optické společnosti (OSA) Stricklandová působila na různých pozicích, od roku 2013 stojí v jejím čele. V letech 2008-2011 reprezentovala OSA v radě Mezinárodní komise pro optiku (ICO). Za svoji výzkumnou činnost získala četná ocenění.
- Stricklandová je teprve třetí ženou s Nobelovou cenou za fyziku. První byla v roce 1903 Francouzka Marie Curieová-Sklodowská za výzkumy radioaktivity a druhá v roce 1963 Američanka Maria Goeppertová-Mayerová za výzkum atomového jádra.