V suché řeči čísel odkryli archeologové pod vedením Clary Alfdotterové, Ludviga Papmehl-Dufay a Heleny Victorové zhruba sedm procent předpokládaného naleziště, kde objevili ostatky 26 těl se znaky zranění po úderech tupými předměty. Objevené ostatky naznačují, že mrtví zemřeli náhle, popřípadě byli v době smrti v bezvědomí. Některá z těl jsou částečně popálená – buď v důsledku jejich spálení po smrti, či úmyslného založení požáru jejich domů.

Těla však nebyla nalezena jen ve třech doposud odkrytých domech, al i na ulici, spolu s ostatky psů a dobytka. Jeden z nešťastníků, v době smrti zřejmě patnáctiletý chlapec, zemřel zřejmě poté, co upadl či zakopl o jiné tělo. Vše se zřejmě odehrálo poměrně rychle, nezdržovali se ale zřejmě ani útočníci. Až na absenci zbraní (které mohly být odneseny, či je místní jednoduše neměli, popřípadě nebyly zatím nalezeny) se totiž nikdo neobtěžoval s odnesením cenností.

Předpokládá se, že kostí bude přibývat. Osada na pobřeží měla zřejmě kolem 50 domů a mohla tak být obývána 200 až 250 lidmi. Víme toho z nálezu již hodně – krom toho, kdo místní obyvatele na konci starověku pobil. Vše ukazuje na velmi rychlý a překvapivý útok, který zaskočil vesničany nepřipravené a vraždil je bez ladu a skladu. A bez rozdílu mezi osadníky schopnými a neschopnými boje.

zdroj: Cambridge University

Dnešní naleziště vypadá jako travnatý palouček obehnaný kamenným kruhem, i to je však součástí tajemství – je zjevné, že pro osadu byl masakr koncem její existence, místo již nebylo znovu trvale osídleno. Ostrov byl přitom osídlen i dalšími vesnicemi, celkem patnácti – nikdo ze sousedů se však nikdy nenamáhal se do zničené vesnice vrátit a pohřbít mrtvé (či alespoň vyrabovat cennosti).

Důvod prozatím neznámý

Se sedmi procenty odkryté oblasti je jasné, že významné nálezy, které by odhalily identitu útočníků, se mohou ještě dostavit. Zdá se však, že právě přítomnost dalších ostrovních osad může být vodítkem k pachateli.

Britský deník The Guardian po rozhovoru s archeology například zmínil, že kolem masakru neexistuje žádný záznam z místní orální historie – což je paradoxně samo o sobě podezřelé. Zdá se, že právě vyloučení záznamu zkázy vesnice ukazuje na dávnou křivdu a vytvoření tabu. Někteří z místních údajně vědce sami varovali, že naleziště je "nebezpečné".

"Na prvním místě je asi nejdůležitější říct, že při archeologickém výzkumu vždycky odkrýváte jen fragmenty minulosti, komplexnější obraz se tvoří složitěji a podchytit archeologicky jeden okamžik či událost je takřka nemožné," komentuje výzkum místa historik Petr Zajíček, "To, co se teď jeví jako těžko vysvětlitelná záhada, může být do značné míry způsobeno prizmatem stavu výzkumu: pro správnou interpretaci například chybí nějaká zásadní informace, která na odhalení ještě čeká. Nebo se nějaká taková důležitá informace ztratila."

Vzdor absenci důkazů se ale i Zajíček domnívá, že budoucí nálezy zřejmě ukážou na špatné sousedské vztahy. Možná navíc, že potomci pachatelů již ani nejsou na místě. "Dovedl bych si například představit, vzhledem k reáliím doby stěhování národů a s ohledem na krásné tradice krevní msty nejen u Germánů, že to mohl být důsledek ritualizované trestné výpravy," spekuluje Zajíček, dodávaje však, že jde prozatím jenom o jednu z mnoha potenciálních hypotéz. "V archeologii platí jedna krásná skutečnost: možné je venkoncem prakticky cokoliv," dodává s nadsázkou.

O tom, co se před 1500 lety ve švédské vesnici skutečně odehrálo, nám tak snad více poví další archeologický výzkum lokality. Není však rovněž vyloučeno, že okolnosti masakru zůstanou navždy zahaleny rouškou tajemství.

Studie byla publikována v Antiquity.