Tým amerických chirurgů, který letos v lednu provedl historický zákrok – transplantoval první prasečí srdce do živého člověka – uskutečnil další dvě operace tohoto druhu, ale na pacientech ve stavu mozkové smrti.

Na transplantaci ledviny čeká v Česku pět stovek lidí, přežít jim pomáhá dialýza. Příštím pacientům však dává lepší perspektivy experiment amerických chirurgů.

Co mají společného nejnovější techniky genové manipulace, pokrok ve zkoumání kmenových buněk a hádající se američtí medikové? Zadními vrátky se k nám připlížila budoucnost. A dává o sobě hlasitě vědět. Zcela představitelnými a s nynější technikou uskutečnitelnými se stávají biomedicínské postupy, které ještě před pár lety vévodily vědeckofantastickým románům. Pokud se nevynoří nějaká zásadní překážka, během několika let bude zřejmě možné lidem transplantovat speciálně upravené zvířecí orgány či orgány vypěstované ve zvířatech z lidských buněk. Příznivci těchto transplantací lákají na dlouhý a zdravý život, zatímco odpůrci straší scénami jak vystřiženými z filmu Ostrov doktora Moreaua. Zdravotnické instituce mezitím nabádají k opatrnosti, ale pokrok si hledá vlastní cesty…