Lékaři voperovali prasečí srdce pacientům ve stavu mozkové smrti
14. 7. 2022 – 17:52 | Technologie | Ladislav Loukota | Diskuze:
Tým amerických chirurgů, který letos v lednu provedl historický zákrok – transplantoval první prasečí srdce do živého člověka – uskutečnil další dvě operace tohoto druhu, ale na pacientech ve stavu mozkové smrti.
Obě transplantovaná srdce opět dodala společnost Revivicor. Odstranila z nich specifické geny, a naopak přidala geny, které usnadňují přijetí orgánu člověkem.
Pacient číslo 1 zemřel, pacienti 2 a 3 už nežili
Při lednové operaci tým voperoval geneticky upravené prasečí srdce do těla sedmapadesátiletého Davida Bennetta. Pacient dva měsíce po operaci zemřel na infekci prasečím virem přeneseným transplantátem – prasečím cytomegalovirem.
Bezprostřední týdny po zákroku ale orgán fungoval nad očekávání dobře, což se do té doby nepodařilo.
S cílem vyladit tento typ operace provedl tým, který operoval Bennetta, v červnu a červenci v newyorské nemocnici Langone dvě další transplantace prasečích srdcí do lidských pacientů. Oba pacienti se však nacházeli ve stavu mozkové smrti.
Pacienty už lékaři zachránit nemohli. Mozková smrt je zkrátka smrt.
Včera sci-fi, zítra běžná operace
U prasečích srdcí je zákrok složitější než u běžných lidských transplantátů. Kromě transportu orgánu a jeho voperování do těla je nutné dávat mimořádnou pozornost nasazení imunosupresivních léků, které potlačují imunitní systém a umožnují lidskému tělu přijmout transplantát
Pravda, prasečí srdce používaná u lidí jsou geneticky upravena tak, aby byly pro imunitní systém snesitelnější – ale zavést orgán od jiného druhu se stále neobejde bez nejmodernějších léků.
„Naším cílem je udělat z tohoto zákroku běžný typ operace – aniž bychom potřebovali pomoc netestovaných zařízení a léků," řekl webu Interesting Engineering chirurg Nader Moazami, který vedl operace.
Při obou zmíněných transplantacích udělali lékaři opatření, aby riziko nákazy prasečím cytomegalovirem, který zabil Bennetta, snížili na minimum. Provedli řadu testů na jeho přítomnost. Teprve po jejich negativním výsledku začali operovat.
Jednou budem' dál, jen víru mít...
Členové lékařského týmu upozornili, že úvodní pokus s Bennettem byl zásadní pro to, aby získali data nezbytná pro další zákroky.
„Za běžných podmínek může jeden lidský dárce zachránit až osm životů. Ale v těchto speciálních případech mají podobní hrdinové potenciál zachránit ještě víc životů tím, že se účastní přelomového výzkumu,“ řekl k Bennettově transplantaci Leonard Achan z organizace LiveOnNY zaměřené na orgánové a tkáňové dárcovství.
Příběh xenotransplantací, při kterých se nefunkční orgán příjemce nahradí zdravým orgánem od dárce, jenž patří k jinému živočišnému druhu, je teprve na začátku. Biomedicínský postup, který byl ještě před několika lety zmiňován jen ve vědeckofantastických románech, však už dnes dává naději statisícům lidí se selhávajícími orgány.