Numerické schopnosti neboli početní výkony nejsou jen výdobytkem lidské mysli. Zvládá je i řada zvířat, která by bez počítání nemohla zvolit optimální postup při shánění potravy, námluvách, interakcích uvnitř i vně skupiny nebo při migraci. Určité početní základy jsou zkrátka nezbytnou podmínkou přežití ve volné přírodě.

Moderní člověk, Homo sapiens sapiens, má svůj původ v Africe. Ze své kolébky na černém kontinentu se do světa vypravil až před nějakými 100 000 lety. Nutno nicméně podotknout, že ve velkém stylu. Asií, Evropou, Austrálií a Amerikou se prohnal jako uragán a postupně obsadil téměř všechny myslitelné oblasti. 

Od doby, kdy jsme počátkem 80. let na snímcích sond Voyager poprvé zblízka spatřili Saturnův měsíc Enceladus, zůstal tento maličký měsíc ve světle pomyslných reflektorů. Jeho jasný ledový povrch je v jižní části měsíce téměř prostý kráterů, což ukazuje na jeho nízké stáří, a tedy aktivní geologii obnovující povrch. Přítomnost v nejhustší části Saturnova prstence E naznačovala možnost gejzírů doplňujících prstenec ledem. Mohl by i měsíc tak malý, že je průměrem srovnatelný se západo-východní délkou České republiky, hostit vnitřní oceán? Následná pozorování ukázala, že mohl, a čeští vědci z Katedry geofyziky spolu s belgickými a francouzskými spolupracovníky nyní velmi upřesnili hloubku oceánu a sílu ledové kůry měsíce. Ta je tenčí, než jsme se dříve domnívali.

Vědci dodnes nedokážou předvídat zemětřesení. A není jisté, zda se jim to vůbec někdy podaří.

V poušti severně od Las Vegas roste tříkilometrová testovací dráha společnosti Hyperloop One. Obří tubusy mají prověřit, že dopravní systém budoucnosti, který vymyslel Elon Musk, opravdu funguje.

Ospalé městečko Piltdown v jihovýchodní Anglii by asi nikdy nevstoupilo do historie, kdyby se v jeho okolí roku 1912 neuskutečnil epochální paleontologický objev. Amatérský archeolog Charles Dawson a paleontolog Arthur Smith Woodward tehdy s velkou pompou oznámili nález fosilního člověka, dlouho hledaného "chybějícího článku" mezi člověkem a opicí.