Články s tagem: Věda

Pokud bychom chtěli nají plodinu, která živí svět, nemusíme chodit daleko. Tou nejvýznamnější je totiž kukuřice, se kterou se často setkáme i na našich polích. Nejen, že bývá každoročně touto rostlinou oseta vůbec největší plocha ze všech pěstovaných obilnin, ale kukuřice celosvětově kraluje i co se týká výnosů. Jak se ale tato zvláštní jihoamerická rostlina vyšvihla na pomyslný trůn? Odpověď se zřejmě skrývá v expanzi kukuřice na sever amerického kontinentu a jejím přizpůsobení kratší sezóně v podmínkách mírného pásu.

Vědci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně laboratorně potvrdili, že se v Česku vyskytuje nový typ viru králičího moru. Hromadné úhyny zaznamenali v červenci chovatelé na různých místech v Čechách či na Vysočině. Loni odborníci v zemi poprvé zaznamenali virus RHDV1a, letošní varianta má označení RHDV2. Připravuje se aktualizovaná vakcína. Spolu se staršími variantami ochrání chovy i před novým typem, který postihuje všechny věkové kategorie králíků. Onemocnění je delší, avšak úmrtnost nižší.

Anglický plnokrevník, hucul, lipicán i mustang. Příslušníci takřka všech moderních koňských plemen mohou podle nejnovější molekulárně-biologické studie vystopovat svůj rodokmen k několika málo středověkým hřebcům. Mateřské linie dnešních koní se naopak táhnou tisíce let do minulosti. Co to znamená a co z toho můžeme vyčíst o historii těchto majestátních lidských společníků, na jejichž hřbetech bez přehánění vyrostla civilizace?

Štve vás, že zapomínáte? Byli byste raději, kdybyste si toho pamatovali více? Vězte ale, že zapomínání je dobré a mozku za jeho omezenou paměťovou kapacitu vlastně můžete být vděční, jak připomínají vědci. 

Odborníci z Vysokého učení technického v Brně vyvinuli spolu s vývojáři z praxe zařízení, které je schopno vyčistit použitou vodu z budov na úroveň vody dešťové. Kombinuje mechanické a biologické čištění a výsledkem je voda, která neobsahuje chlor a lze ji užít například pro závlahu. ČTK to dnes sdělila Technologická agentura ČR (TA ČR).

Prevence je tím nejlepším způsobem, jak předejít zdravotním komplikacím. Zdravotníci ani pacienti přitom ale většinou nejsou zvyklí věnovat pozornost každé změně v těle. Objevují se však nápady, jak by tělo s trochou pomoci mohlo svůj stav telegrafovat do okolí. Naposledy výzkumnice Katia Vega spolu se svým týmem z MIT předvedla koncept biosenzoru DermalAbyss, které disponuje rozhraním právě ve formě chytrého tetování.