Paleolitická dieta získává v posledních letech stále víc na popularitě. Na rozdíl od většiny ostatních dietologických přístupů má jasné a srozumitelné teoretické zdůvodnění: Je třeba jíst, jak jedli naši předkové v hluboké minulosti. Jinými slovy, stravovat se takovým způsobem, na který jsou naše těla evolučně přizpůsobená. Jenže jak se ukazuje, tato teorie stojí na vratkých základech. 

Kreslíři a autoři pohádek představují lední medvědy jako roztomilá zvířata, nebo jako nelítostné zabijáky tučňáků. Jenže to neodpovídá skutečnosti. Medvědi a tučňáci se totiž ve volné přírodě nemohou setkat. Jak to tedy je doopravdy?

Miláček berlínské zoo, lední medvěd Knut, kterého po narození matka odmítla a do dospělosti ho vypiplal ošetřovatel, v roce 2011 zemřel na vzácnou autoimunitní chorobu. Lékařům trvalo čtyři roky, než přesnou příčinu jeho mozkového záchvatu odhalili. Měli totiž za to, že se nemoc vyskytuje jen mezi lidmi. Knut je tak prvním zvířetem, u něhož ji diagnostikovali.

Lidé v západních společnostech předpokládají, že romantický polibek je něco samozřejmého. Že to je univerzální typ chování, který je vlastní všem lidem na Zemi. Nové výzkumy ale ukazují, že v méně než polovině kultur je polibek samozřejmostí. Velmi vzácný je naopak v živočišné říši. 

Už máte dost hádek o tom, jestli psi a kočky vidí černobíle? Nebo jste jen zvědaví, jak se na své okolí kouká třeba včela nebo papoušek? Díky práci výzkumníků v britském Exeteru se nyní můžete podívat na svět očima (nejen) těchto zvířat. 

Termín neolitická revoluce je v učebnicích dějepisu zapsán tučným písmem. Obvykle následuje upřesnění, že jde o období, kdy lidé přešli od lovecko-sběračského způsobu života k chovu zvířat a pěstování rostlin. Tato změna však byla postupná a nejnovější poznatky ukazují, že začala o tisíce let dříve.