Kometa Čurjumov-Gerasimenko, kolem níž už po více než rok obíhá evropská sonda Rosetta, se blíží svému periheliu, tedy bodu největšího přiblížení ke Slunci. Projde jím ve čtvrtek 13. srpna. Co to pro kometu znamená a jaká zcela revoluční pozorování by nám mohla Rosetta přinést?

Historie života na naší planetě je poznamenána zářnými vzestupy i strmými pády. Období rozmachu, jako třeba prvohorní svět obřího hmyzu nebo druhohorní věk dinosaurů, zpravidla skončila hromadným vymíráním. Při něm v důsledku kataklyzmatické katastrofy zanikla velká část druhů, přičemž ty zbývající začaly svou expanzi v následujícím období nanovo. Mezinárodní tým geologů a paleobiologů se ale pokusil tento pohled obrátit tak trochu vzhůru nohami. Pro rozvoj života jsou totiž podle odborníků klíčové živiny. A právě dostatek či nedostatek nezbytných stavebních prvků se více než cokoli jiného odráží na jeho vzestupech a pádech.

Dinosauři bývají označováni za vládce druhohor. Oprávněně. Po dobu téměř 150 milionů let ovládali přední příčky prakticky ve všech suchozemských ekosystémech. Na pomalu se prosazující savce a ptáky zbyly jen okrajové životní strategie jako hmyzožravost nebo noční aktivita. Pro představu – od slavného vymření dinosaurů uplynulo "jen" asi 65 milionů let, necelá polovina doby dinosauřího kralování! 

Pravidla, pravidla a znovu samá pravidla… Nejen děti vnímají pravidla jen jako omezení přirozeného chování. Pravidla přitom ovlivňují náš život mnohem víc a hlavně překvapivěji, než to na první pohled vypadá. Logické myšlení, logické hry, logika ve všech svých podobách nás obklopuje prakticky neustále. Jak se ale běžné pojetí logiky liší od logiky jako vědy? Zeptali jsme se toho nejpovolanějšího - velkého popularizátora filosofie, autora knihy Člověk a pravidla a vedoucího oddělení logiky Filosofického ústavu AV ČR prof. Jaroslava Peregrina.

Zatímco František Křižík je všeobecně znám jako jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců, inženýra Emila Kolbena běžná populace spojuje nanejvýš "kolbenkou" a ČKD ­ – pokud vůbec s něčím. 

Ruští vědci dlouhodobým pozorováním klokanů zjistili, že naprostá většina z nich upřednostňuje pro všechny činnosti levou přední tlapku. Jsou tak jediným zvířecím druhem, u něhož celá populace vykazuje stejnou vyhraněnost. U jiných zvířat záleží na individualitě jedince. Informoval o tom deník The Independent.