Pokud budou celosvětové emise skleníkových plynů dále růst, Grónsko může být do roku 3000 bez ledu.  Jen do konce tohoto století by mohl ostrov ztratit 4,5 procenta ledu, což by zapříčinilo nárůst mořské hladiny o 33 centimetrů. Jestli bude Grónsko tím, čím je dnes, závisí jen a pouze na nás.

Kritici občas snaze o populační kontrolu či hubení komárů vyčítají, že komáři jsou přece součástí přírodních ekosystémů, a proto plní svou roli. Že to však může být poněkud složitější, ukazuje neslavný komár tygrovaný. Ten je totiž původem z jihovýchodní Asie a celosvětově se rozšířil až v posledním půlstoletí. Je nepochybné, že za to může člověk. Například v USA byl komár nalezen mimo jiné v zásilce importovaných pneumatik. Lze jej tedy považovat za invazivní druh a snaha o jeho limitování je spíše žehlením nepřímého důsledku aktivity člověka. Čínští vědci nyní vyzkoušeli novou kombinaci metod pro redukci populace těchto krvesajů.

Zapomeňte na zombie horory, tyto děsivé scénáře běžně odehrávají v říši hmyzu. Mravenci, můry, kobylky, vosy a stovky dalších druhů hmyzu se pravidelně stávají oběťmi smrtícího parazita, který se zmocní jejich těl. Hmyz začne vykazovat podivné chování a následně je usmrcen. Smrtící houba má například potenciál vyhubit celé kolonie mravenců.

Až na velikost 100 mikrometrů (mikronů) dosáhl zatím nejdetailnější trojrozměrný snímek celého lidského mozku pořízený s pomocí magnetické rezonance. Vytvořený model lidského mozku by mohl napomoct našemu chápání toho, jak vlastně léčit mozkové choroby i pochopit kořeny našeho vědomí.

Země má během příštích 80 let hostit až 11 miliard lidí. Spolu s tím však nedojde jen na nárůst soupeření o zdroje, ale na i potenciální novou zdravotnickou krizi. Nová studie z dílny University of Notre Dame varuje, že vyšší populace a nutná vyšší produkce potravin povede i k vyššímu globálnímu výskytu infekčních patogenů. Může se jednat o nejzávažnější zdravotní krizi druhé poloviny století.

Ve světě vědy častokrát platí, že nejnovější odhalení jevu, který je ve své kategorii "největší", má často jepičí život. Mnohdy totiž netrvá dlouho, než dojde na objev ještě "většího" jevu, který původního držitele prvenství pošle k šípku. Nejnovější případ aktuálně největší sopky na Zemi, havajské Mauna Loa, mezi takové situace ovšem nepatří. Dosavadní držitel rekordu, masivní vyhaslý vulkán Tamu Massif totiž o první místo přišel tak trochu vlivem vulkanologické technikálie v tom, co vlastně vulkán definuje.